04
duben
2015
sdfg

Podstatou pěstounství je pomoc dítěti

Nadační fond J&T se věnuje podpoře a rozvoji náhradní rodinné péče v ČR již řadu let. Stát se pěstounem znamená zastoupit rodiče v mnoha oblastech, nabídnout dítěti zázemí, bezpečí, lásku. Pěstouni dítě vychovávají, mají o ně strach, milují ho. Přesto se ale v plném slova smyslu rodiči nestávají. Jaké dopady má rozhodnutí stát se pěstounem? A jak se k pěstounům staví česká společnost? O pomoci ohroženým rodinám, respektování práv dětí a projektech, které mění pohledy na pěstounství, hovoří ředitelka Nadačního fondu J&T Marie Oktábcová.
Marie_Oktabcova 

Marie Oktábcová. Foto: Jan Vágner

 

Jednou z priorit Nadačního fondu J&T je pomoc ohroženým dětem. V poslední době jste se zaměřili na práva dětí v náhradní rodinné péči. Odkdy a proč právě tuto oblast podporujete?

Již od založení NF se věnujeme podpoře pěstounské péče a dále rodinám s dětmi v tíživé životní situaci. V letošním roce startují navíc dva projekty financované z EHP, zaměřené přímo na práva dětí v pěstounské péči. Práva dětí v pěstounských rodinách jsou samozřejmě stejná, nicméně mají svá specifika. První z projektů – Hlas dítěte v náhradní rodinné péči a jak mu naslouchat – je určen odborné veřejnosti, ten druhý – Osvětová kampaň zaměřená na práva dětí v náhradní rodinné péči – má oslovit přímo děti vyrůstající v pěstounských rodinách. Nadační fond je partnerem těchto projektů.

Téma dětských práv je v současné době živě diskutováno a porovnáváno i se zkušenostmi a výchovnými přístupy v zahraničí. Jak se k problematice staví česká společnost?

Co se týče respektování práv dítěte v české společnosti, tak na tom nejsme moc dobře. My se v současné době zabýváme zejména právy dětí v náhradní rodinné péči a mezi ožehavá témata, která předkládáme veřejnosti, patří například práce s minulostí dítěte, jeho identitou. Každý z nás potřebuje vědět, kdo je, odkud přichází. Dítě má právo znát své příbuzné a být s nimi v kontaktu. Dále je důležité právo být informován – co se právě děje, proč nejsem se svou rodinou, kdy uvidím mámu a tátu. Dítě musí vědět, na koho se může obrátit, komu zavolat (např. mít číslo na sociální pracovnici). Názor dítěte by měl být zohledňován při důležitých rozhodnutích týkajících se jeho života.

Domníváte se, že ohrožených rodin a dětí v České republice přibývá, či naopak?

Česká rodina reálně chudne, to je nepopíratelný fakt. Denně nám do nadačního fondu chodí několik žádostí od rodin s dětmi v nouzi, většinou samoživitelek/samoživitelů, které řeší základní otázky jako je nájem nebo strava – obědy pro děti ve škole apod. Pokud nebude dořešena otázka sociálního bydlení, tak se nic nezmění.

Věříme, že rodinám je třeba maximálně pomoci. Někdy stačí málo, ale většinou je potřeba kvalitní sociální práce, podpůrné služby, dostatek nástrojů sociálně právní ochrany – tak, aby děti z rodiny nemusely vůbec odcházet, respektive nebyly odebírány. Pokud se tak ale i přes vynaloženou aktivitu a velké úsilí odborníků stane, řešením má být rodina náhradní, na omezenou nebo i na delší dobu, s možností návratu do rodiny původní.

Neustále musíme obhajovat princip, že dítě má vyrůstat v rodině, ne v ústavním zařízení

Ke krizovému vývoji při péči o dítě v jakékoli rodině je nutné přistupovat individuálně a pečlivě. Přesto se nabízí otázka – kolik prostoru je věnováno podpoře návratu dětí ke svým, byť třeba problematickým rodičům?

Novela zákona o sociálně právní ochraně (SPOD) již připravila dobrý základ, a to v oblasti práce s rodinou, vyhodnocování situace dítěte v rodině či individuálního plánu ochrany dítěte. Neustále je ale voláno o posílení terénu. Řešením by byla změna systému financování – problém je například u sociálně aktivizačních služeb spadajících pod zákon o sociálních službách, který úplně nekoresponduje se zákonem o SPOD. Kvůli tomu každoročně řada neziskových organizací z terénu bojuje o přežití, čelí nejistotě, uzavírá smlouvy z roku na rok. MPSV v současné době připravuje zákon, který by měl situaci vyřešit – bude-li ovšem politická vůle. Neustále musíme obhajovat princip, že dítě má vyrůstat v rodině, ne v ústavním zařízení.

Jakou roli hraje v procesu pomoci ohroženým rodinám a dětem neziskový sektor?

Role neziskového sektoru je nezastupitelná. Bez neziskovek, které dennodenně v terénu poskytují služby rodinám s dětmi, bychom se neobešli. Orgán SPOD v tuto chvíli nedisponuje kapacitami na zajištění kvalitní pomoci ohroženým rodinám, a tak roli státu v mnoha případech supluje právě neziskový sektor, což není úplně ideální stav. Náš nadační fond se snaží propojovat odborníky ze státního i nestátního sektoru, síťovat, otevírat nová témata k diskusi i vzdělávat. K tomu slouží mj. také náš projekt Možnosti systémové podpory ohrožených a náhradních rodin, který je financován z ESF.

V rámci aktivit Nadačního fondu J&T probíhá již dva roky kampaň zaměřená na podporu pěstounské péče s názvem Hledáme rodiče. Můžete prosím zhodnotit, co přinesla?

Kampaň prokazatelně přispěla ke zvýšení povědomí o pěstounské péči a především přivedla k pěstounství ty, kteří o této možnosti jen nezávazně uvažovali. Denně se nám do poradny na našich webových stránkách a na bezplatnou telefonickou linku dovolají průměrně dva zájemci o pěstounskou péči nebo osvojení dítěte. Přesto nás všechny, kdo za náhradní rodinnou péči „kopou“, čeká ještě spousta práce. V rámci projektu Hledáme rodiče chceme především změnit pohled české společnosti na pěstouny, vysvětlit podstatu pěstounství, jíž je pomoc dítěti, ne naplnění vlastního snu stát se rodičem. Také není dostatek dlouhodobých pěstounů, což je obrovský problém.

Na závěr mi dovolte jednu osobní otázku: Vnímám, že svým postojem a aktivitami se snažíte do životů dětí, které neměly do vínku dáno zrovna bezproblémové dětství, navracet radost. Co udělalo v posledním čase radost Vám?

Asi to bude znít jako klišé, ale mně dělá radost moje rodina a má práce. Lidi kolem mě. Usmívající se kolegové. I to, že přichází jaro.

Děkuji Vám za rozhovor.

Otázky: Milada Záborcová

O projektech Nadačního fondu J&T

„Osvětová kampaň zaměřená na práva dětí v náhradní rodinné péči“ je financována z fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) v programové oblasti Ohrožené děti a mládež (reg. číslo MGS/B4/2014). Kampaň kromě dětí v náhradní péči osloví pěstouny, sociální pracovníky doprovázejících organizací, psychology, pedagogy a také širokou veřejnost.

Projekt „Hlas dítěte v náhradní rodinné péči a jak mu naslouchat“ (reg. číslo MGS/A11/2014) je také podpořen grantem z fondu EHP a je zaměřen na prosazování hlasu dítěte v náhradní rodinné péči. Projekt je určen především sociálním pracovníkům doprovázejících organizaci v rámci výkonu dohod o pěstounské péči, dětem v náhradní rodinné péči a pěstounům. Jeho cílem je seznámit dítě v náhradní rodinné péči s jeho právy a pomoci mu dokázat nezávisle formulovat svůj názor či vyjádřit své přání.
eea grants

Cílem projektu „Možnosti systémové podpory ohrožených a náhradních rodin“ (reg. číslo CZ.1.04/5.1.01/B2.00015) je systematicky zvyšovat povědomí o nástrojích, metodách a materiálech, které vznikly za podpory ESF v oblasti náhradní rodinné péče a v oblasti péče o ohrožené rodiny. Projekt podpořený Evropským sociálním fondem (ESF) je určen pracovníkům územní samosprávy, zaměstnancům krajských úřadů, pracovníkům OSPOD a také příslušným neziskovým organizacím.
ESF_EU

 

verze pro tisk
  zpět
CHCI VĚDET CO JE NOVÉHO VE SVĚTĚ NEZISKOVEK
Chci dostávat novinky emailem.


Kdo jsem?


 odhlásit odběr

PARTNEŘI SVĚTA NEZISKOVEK

partner ČSOBpartner AVPO ČR