09
říjen
2015
sdfg

Americká "cesta k odolnosti" neziskovek po finanční krizi

Letní číslo amerického časopisu The Chronicle of Philanthropy popisuje na příkladech několika amerických nevládek různé způsoby, jakými se neziskový sektor v USA vypořádal s dopady finanční krize. V USA, kde finanční podpora organizací občanské společnosti závisí zejména na darech od jednotlivců a firem, se krize jasně projevila velkým propadem v objemu darů – mezi roky 2007 až 2009 šlo o čtrnáctiprocentní propad, největší za 60 let. Pro mnoho nevládních organizací to samozřejmě znamenalo, že musely zeštíhlet – zároveň ale mnohým z nich „narostly svaly“.
 crisis

Krize jakéhokoliv typu nemusí nutně znamenat negativa - inspirujte se americkými neziskovkami! Foto: Wealth Connexion


Kalifornská organizace Voices For Children musela propustit 36 zaměstnanců, ale členové správní rady se intenzivně zapojili do fundraisingu a organizace si zkušeného fundraisera mohla dovolit zaplatit. Dnes je rozpočet organizace ve srovnání s obdobím před krizí dvojnásobný a organizace má síť tří tisíc dobrovolných advokátů pro opuštěné a znevýhodněné děti – třikrát více než před krizí. Voices For Children nyní o krizi mluví jako o využité šanci, která znamenala pobídku k řešení déle trvajících problémů v rámci organizace.

Další metodou vyrovnání se s ekonomickou recesí popisovanou v článku je nacházení nových partnerství, vedoucích například ke sdílení kancelářských prostor několika organizacemi za účelem snižování výdajů. Skoro šedesát humanitárních a rozvojových nevládek v Denveru (mezi nimi například Engineers Without Borders společně zrekonstruovalo budovu bývalé stodoly, ve které mají sdílené kanceláře. A nejen to – v Posner Center, jak tento prostor nazvaly, pořádají i společné fundraisingové aktivity a školení, či spolupracují na vytváření metodik měření dopadu svých programů. Nejednou vede podobná spolupráce až k formální fúzi dvou nebo více organizací do jednoho celku.

Stejně jako neziskovky, tak i kulturní instituce a umělecké soubory v USA jsou financovány zejména ze soukromých peněz. Článek cituje známého kulturního manažera Michaela Kaisera, který tvrdí, že v dobách skromnějších na finance mají divadla, galerie, hudební tělesa apod. tendenci uchýlit se ke konzervativnějším dílům a produkci - přestanou riskovat. To ale má podle Kaisera často zcela jiný efekt než ten očekávaný - nastává odliv obecenstva a ještě horší finanční situace souboru či instituce. Článek uvádí opačný příklad – Opera v St. Louis nerezignovala na nové a inovativní produkce a nastudovala jazzovou operu Champion. Obecenstvo tento risk ocenilo a Champion se stal komerčně nejúspěšnějším představením tohoto uměleckého souboru.

Ve Spojených státech také vznikly (či se tak transformovaly) soukromé nadace, které dávají institucionální podporu organizacím, které jsou aktuálně v nouzi. V článku je zmíněn příklad losangeleské Weingartovy nadace, která od roku 2008 poskytla organizacím ve finanční nouzi granty v celkové výši bezmála 100 milionů dolarů. V době největší krize organizace používaly tyto granty jako „první pomoc“ na platbu mezd a udržení programů, dnes už je používají na restrukturalizaci či budování infrastruktury, která vede k větší odolnosti a udržitelnosti - jak nevládek samotných, tak jejich jednotlivých programů.

Ne všechno je růžové – podle v článku citovaného tvrzení Jan Masaokové, ředitelky Kalifornské asociace nevládních organizací, daleko větší šanci na přežití a úspěšnou restrukturalizaci měly a mají větší, bohatší, ve velkých městech sídlící organizace, na rozdíl od těch menších, venkovských a těch, jejichž cílovou skupinou jsou zejména národnostní menšiny.

Autor: Tomáš Knaibl, Americké centrum

Zdroj: Chronicle of Philantropy, ročník 27, číslo 11, červenec 2015

verze pro tisk
  zpět
CHCI VĚDET CO JE NOVÉHO VE SVĚTĚ NEZISKOVEK
Chci dostávat novinky emailem.


Kdo jsem?


 odhlásit odběr

PARTNEŘI SVĚTA NEZISKOVEK

partner ČSOBpartner AVPO ČR