10
listopad
2015
sdfg

Fulbright-Masarykovo stipendium - pro neziskovky!

Věděli jste, že jako pracovníci neziskových organizací máte možnost profesně posunout sebe a obohatit Vaše organizace během pobytu v USA? Mezivládní Fulbrightova komise už téměř 25 let zprostředkovává vzdělávací, vědecké a kulturní výměny mezi Českou republikou a USA. Mezi mnoha programy nabízí i jeden přímo pro neziskovky. Ředitelka Fulbrightovy komise Hana Ripková si s námi povídala o tom, jak program funguje a zdůraznila, že vítány jsou neziskovky i z těch nejzazších koutů republiky – stačí mít dobrý záměr a opřít se do toho!
hana-ripkova

Ředitelka Fulbrightovy komise Hana Ripková při podpisu smlouvy o zřízení stipendijních míst pro americké profesory na ČVUT a UK. Foto: Fulbrightova komise

Když se řekne Fulbright, vybaví se mi jedna z možností, jak vyjet do USA během studia. Ve skutečnosti ale nepodporujete stipendii jen studenty, že?

Studentský program je jedním z našich základních stipendií, týká se českých studentů po dokončení bakalářského programu. Kromě toho je jeden z našich programů určen studentům doktorského studia, kteří mohou na 3 – 10 měsíců vyjet do USA. Většina stipendistů vstupuje do jiných programů, například pro vědce, pedagogy, lékaře, pracovníky neziskových organizací a mnoha dalších. Je dobré vědět, že zmíněný program probíhající na vysokých školách funguje oběma směry, to znamená, že spíše než s vlastním výjezdem se studenti na své škole setkají s profesory ze Spojených států, kteří sem přijíždějí jako naši stipendisté a na vysokých školách učí. Velmi početná část našeho programu se realizuje také na středních školách po celé České republice, kde díky programu pomáhají mladí asistenti z USA ve výuce angličtiny.

Zmínila jste program pro neziskové organizace - můžete ho čtenářům blíže představit?

Program patří k těm, které si na národní úrovni můžeme navrhnout sami. V rámci Fulbrightových komisí, které jsou ve většině evropských a dalších zemích, existuje jistá vůle vymýšlet nové programy nad rámec oficiální nabídky. Výběr záleží na úsudku a rozhodnutí správních rad, a to na základě toho, co je v dané zemi potřebné a zároveň co by mohlo být i v USA pro určitou část populace zajímavé a inspirativní. My jsme měli pocit, že neziskový sektor v USA je neobyčejně rozvinutý, má tam sice jiné postavení a jinou tradici než tady, ale je to velmi živá a zajímavá část amerického života, kterou stojí za to pozorovat a získávat z ní pro (už relativně dobře rozvinutý) neziskový sektor v ČR inspiraci.

Kdy byl program spuštěn?

V roce 2006 jsme vypsali první výběrové řízení pro zájemce a od roku 2007 každoročně několik vybraných do USA vyšleme. Přesný počet osob záleží vždy na tom, kolik se nám podaří sehnat financí, protože jak jsem řekla, program nepatří mezi standardní programy financované příspěvkem vlád ČR a USA, musíme vždy najít finance nad rámec těchto každoročních příspěvků. Prozatím stipendium získalo 29 lidí z neziskovek, přičemž většina z nich vyjíždí na 3 měsíce, výjimečně ale i na 4 nebo 5 měsíců.
school

Američan Adam Spanier díky Fulbrightovu programu obohatil výku angličtiny na Gymnáziu v Uničově. Foto: Fulbrightova komise

Jakým způsobem v USA vybraní stipendisté stráví těch několik měsíců?

Pobyt v USA může mít různé formy. Lidé jsou většinou svázáni s nějakou americkou neziskovkou, kam jedou pracovat a která působí v obdobném oboru jako jejich mateřská organizace. Druhou možností je vzít si jakési „studijní volno“ – kromě toho, že samotný neziskový sektor je v Americe rozvinutý, tak na amerických univerzitách je k dispozici mnoho kurzů přispívajících k profesionalizaci pracovníků neziskovek. Třetí možností je kombinace studia a praxe. Každý zájemce o stipendium si musí toto všechno rozhodnout předem, sám si možnosti vyhledat a domluvit se s americkou neziskovou organizací / univerzitou tak, aby v době, kdy podává přihlášku, měl už oficiální pozvání a mohl tam tedy po dobu několika měsíců působit.

Víte, jak na oslovení ze strany zájemců americká strana většinou reaguje?

Vzhledem k tomu, že vysílaná osoba k nim následně přijíždí plně finančně vybavena a po několik měsíců jim má pomáhat v jejich práci, z praktického hlediska získají člověka navíc, který pracuje s nimi a kterého nemusí platit. V zásadě tedy není důvod, proč se k tomu stavět zády. Navíc je pro ně určitě zajímavé přijít do kontaktu s člověkem, který pracuje v jejich oblasti a má zase trochu jiné znalosti a může je obohatit o úplně jiný pohled, než který znají. Myslím si tedy, že je to přínosné pro obě strany.

Kdy a jak se mohou neziskovky o stipendium hlásit?

Účastníky vybíráme jednou za rok, uzávěrka přihlášek je každoročně 1. listopadu a aktuální přihlášku i detailní požadavky najdete vždy na našem webu. Počty přihlášených kolísají, ale na 2 – 3 nabízená místa se nám každý rok hlásí 5 – 15 lidí. To není moc, ale samozřejmě je potřeba projít výběrovým řízením a splnit určité požadavky, například mít dvouletou praxi v neziskovém sektoru. Zájemce musí mít angličtinu na výborné úrovni, aby v USA by schopen plnohodnotně existovat. Obstát musí také během interview v angličtině před komisí, která je složena z českých a amerických členů správní rady, dalších zástupců Fulbrightovy komise a odborníků na neziskový sektor. Jim poté představuje připravený projekt a obhajuje ho.

Co má být obsahem takového projektu?

Záleží na zaměření, podstatné ale je, že spojení s vybranou neziskovou organizací a plánovaná práce či studium musí především dávat smysl. Je tedy opravdu nutné najít si relevantní organizaci, i co se do velikosti a rozsahu činnosti týče. My se samozřejmě snažíme lidem radit a jsme moc rádi, když s námi své plány konzultují. Díky tomu vím, že přihlášky, které na začátku mohou být relativně slabé, se díky konzultacím velmi zlepší a následně mají i tito přihlášení slušnou šanci obstát.
fulbright

Účastnice programu učitelských výměn z ČR a USA byly během úvodního školení ve Washingtonu nabité novou energií! Foto: Fulbrightova komise

Mohou se hlásit lidé z jakékoliv neziskové organizace, nebo preferujete vybrané oblasti jejich působení?

Přihlásit se může kdokoliv, naopak se snažíme podpořit co nejširší škálu neziskových organizací. Možná tedy, že větší šanci na úspěch mají ti, kteří přicházejí z takové organizace, jejíž zaměření nebylo u dosud podpořených výrazně zastoupeno. Seznam stipendistů najdete na našem webu. Také bychom rádi umožnili výjezd do USA i mimopražským organizacím, protože zatím velká většina zájemců se hlásí právě z Prahy.

Čím to je?

Předpokládáme, že v tom hraje roli fakt, že lidé pracující v organizacích v menších městech nejsou zdaleka tak zvyklí obracet se na americké kolegy a vůbec navazovat mezinárodní vazby jako v těch pražských. V Praze je tohle asi přirozeně více rozšířené, pokud přijíždí nějaký odborník z neziskového sektoru do České republiky, tak většinou zamíří právě do Prahy. Lidé z Prahy mají v tomhle obrovskou výhodu – mají větší možnosti. Moc rádi vybíráme neziskovky mimopražské, ale hlásí se nám jich málo.

Ti šťastní tedy vyrazí do USA. S čím by se měli vracet, respektive co je kýženým „výstupem“ stipendijního programu?

Účastníci už odjíždí s jasnou představou a dohodnutým plánem, co budou v USA dělat, mají mít jasno v tom, čím vším by se na místě chtěli obohatit, jak nově získané zkušenosti uplatní ve své neziskovce a ideálně by to mělo mít i nějaký širší přesah – tedy měli by pozvednout nejen svou neziskovkou, ale pomoci v podstatě celému neziskovému sektoru. Existuje spousta možností, jak informovat ostatní a nabyté znalosti a praktiky šířit dál. To je ten potenciál, který v programu spatřujeme.

Vzpomenete si na některé zajímavé projekty, se kterými neziskovky právě jely do USA?

Témat je skutečně velmi mnoho, abych tedy jmenovala alespoň některé: několik projektů se vždycky týkalo školství, třeba i inkluzivního vzdělávání, podpory, vzdělávání žáků ze znevýhodněného prostředí apod. Je to oblast, která pro nás může být velmi inspirativní. Americký školský systém je v porovnání s naším mnohem méně elitní – v tom smyslu, že se žáci mnohem později rozhodují o budoucím uplatnění, výběrovost nastává v podstatě až po maturitě. Do té doby jsou všichni pohromadě v jedné třídě a pedagogové tak musí pracovat s různorodější skladbou žáků co do schopností i sociálního prostředí. Americký systém je tedy zaměřený spíše na to, aby dokázal pracovat se slabšími žáky, aby se neztratili.
us

Američtí studenti se během Fulbright Enrichment Seminar zaposlouchali do zvuků Prahy. Foto: Fulbrightova komise 

S čím dalším jste se zatím setkali?

Z dalších byl moc hezký například projekt rapování, kdy jakýsi americký rapper dělal v New Yorku program pro mládež, aby smysluplně vyplnil volný čas problémovějších mladých lidí ze sociálně znevýhodněného prostředí. S principem začala pracovat jedna neziskovka na Žižkově (o projektu čtěte postřehy Tomáše Klumpara v tomto čísle zpravodaje, pozn. red.) a moc se to povedlo. Několik neziskovek se zase výrazně zprofesionalizovalo v oblasti fundraisingu, naučily se nové metody komunikace s veřejností. Jiné se inspirovaly americkým systémem ochrany životního prostředí, nebo čerpaly z jejich zkušeností s managementem umění - nezávislé galerie v USA jsou pro nás zase velmi inspirativní; další přinesly divadlo nemocným dětem do nemocnic po vzoru americké neziskovky, která tímto způsobem šikovně využila nadšení dobrovolníků. Širokým tématem je také práce s handicapovanými, která je v USA velmi dobře rozvinutá… Témat je celá řada a těšíme se na další!

Říkala jste, že program pro neziskovky vzešel z vaší vlastní iniciativy jako reakce na aktuální problémy a výzvy, které v ČR vnímáte. Chystáte teď nějaký další?

V blízké době nemáme v plánu zavádět úplně nový program, ale moc rádi bychom přesvědčili mimo jiné Ministerstvo školství, že zmíněný program asistování ve výuce angličtiny má velký smysl a stál by za rozšíření a vyšší finanční podporu. Chceme také napomoci tomu, aby asistenti z USA nejezdili jen na gymnázia a výběrové školy, ale také průmyslovky a další - víme, že ti, kdo se chystají pracovat v průmyslu, nejsou dostatečně jazykově vybaveni a myslíme si, že tohle je jeden z účinných způsobů, jak tomu pomoci.

Na co dalšího byste se rádi zaměřili v příštích letech?

Chceme se i nadále věnovat rozvoji a internacionalizaci českých univerzit, protože jejich potenciál určitě není dostatečně využit k tomu, aby sem jezdilo více zahraničních studentů. Američtí studenti sem sice jezdí, ale nestudují na českých univerzitách - semestr totiž tráví v programech, které u nás založily americké instituce. Je potřeba, aby Američané o akademickém potenciálu českých univerzit věděli, a na druhou stranu, aby české univerzity neměly obavy americké studenty přijímat. I na to se chceme zaměřit. Mimochodem – příští rok oslavíme 25 let od založení Fulbrightovy komise a k této příležitosti máme v plánu upozorňovat na úspěchy lidí, kteří našimi programy prošli, a můžete se těšit i na spoustu zajímavých akcí pro veřejnost!

Děkujeme za rozhovor.

Ptala se: Karolína Kratochvílová

verze pro tisk
  zpět
CHCI VĚDET CO JE NOVÉHO VE SVĚTĚ NEZISKOVEK
Chci dostávat novinky emailem.


Kdo jsem?


 odhlásit odběr

PARTNEŘI SVĚTA NEZISKOVEK

partner ČSOBpartner AVPO ČR