11
prosinec
2015
sdfg

Všichni jsme filantropové, ale málokdo dává aneb Dárcovství v číslech 2015

Až do letošního roku nám chyběla solidnější čísla o dárcovství, a tak nám v neziskovém sektoru nezbývalo, než doufat, že to s tím dárcovstvím u nás bude snad dobré. Ministerstvo financí ČR a Generální finanční ředitelství sice už skoro po 20 let jednou ročně počítá výši darů, které si daňoví poplatníci v předcházejícím roce odečetli z daňového základu, ale z toho se dozvíme bohužel jen málo. Rok 2015 se však stal přelomovým a poprvé se na dárcovství můžeme podívat skrze konkrétní čísla. Tak tedy, jak jsme na tom?
filantropie

Je pro nás dárcovství srdeční záležitostí, nebo si na filantropy jen hrajeme? Foto: CGP Grey, Wikimedia Commons.org

 

Dosavadní obraz českého dárcovství

 

S mírnými výkyvy (po povodních 2002, kdy dárcovství v jednom roce narostlo o více než 60 % nebo po zrušení společného zdanění manželů v roce 2008) se dá říci, že dárcovství dlouhodobě roste. Počet evidovaných jednotlivých dárců se od roku 2000 více než zdvojnásobil, stejně jako objem darovaných financí. V roce 2010 přesáhl objem dárcovství evidovaného v daňových přiznáních fyzických osob 1,5 miliardy korun a nadále mírně roste. Počet firemních dárců se od roku 2000 také zdvojnásobil a výše poskytnutých darů se dokonce ztrojnásobila. Nicméně v době hospodářské krize v letech 2007/2008 se nárůst zastavil a od té doby stagnuje nebo dokonce meziročně klesá. Čísla jsou to nicméně velmi nepřesná (nezahrnují drobné dary nižší než 1000 Kč za rok, dary neevidované v daňových přiznáních, podstatnou část darů zaměstnanců, kteří často daňový odpis neuplatňují, i když by mohli, dary do veřejných sbírek, sponzorování firem atp.) a lze z nich tedy odvozovat jen velmi volně obecné tendence.

Zdá se nicméně, že filantropie v České republice v mnohém začíná kopírovat současné světové trendy. Firemní dárcovství se od finanční krize, která ve světě způsobila jeho výrazný propad, vzpamatovává velmi pomalu a teprve se zvolna vrací na úroveň před rokem 2007. Tahounem růstu dárcovství zůstávají individuální dárci, což je u nás novinka uplynulých několika let, kteří v krizi lehce zakolísali, ale nijak zásadně svou podporu neomezili. Část dárcovství jednotlivých dárců se přesouvá na internet – například k on-line a mobilním platební nástrojům či crowdfundingu, které již několikátý rok za sebou hlásí stabilní roční nárůst o více než 100 %. Zůstává nicméně otázkou, jaký počet z nich představují stávající dárci, kteří pouze dávají jiným způsobem.

Zároveň lze poukázat na určitá česká specifika. Přestože i u nás začínají růst filantropického dárcovství táhnout jednotliví dárci, v celkovém objemu jejich dary stále nedominují (v ČR dávají jednotlivci podle odhadu zhruba stejně jako firmy, v zemích s nepřerušenou tradicí filantropického dárcovství jako je USA, Kanada, Austrálie nebo Velká Británie je to při započítání odkazů v závěti přes 80 % všech soukromých darů). Zdá se, že výše průměrného daru u jednotlivých dárců roste jen velmi pomalu (zhruba z 9 tisíc v roce 2000 na 11 tisíc v roce 2014). Mecenáši a významní dárci u nás stále ani zdaleka nejsou tak významným přínosem pro celkový objem filantropických darů jako je tomu v zemích s nepřerušenou tradicí filantropie.

 

Nová data na obzoru!

 

To je zhruba vše, co se dá rozumně usuzovat z čísel, která máme k dispozici z daňových přiznání. Rok 2015 nicméně přinesl do světa filantropického dárcovství v České republice důležitou novinku: poprvé máme slušná data! Zaprvé si Nadace Via objednala u agentury Stem reprezentativní průzkum Filantropie a české elity (570 respondentů dotazníku z řad "společenské elity" a srovnávací vzorek 1070 respondentů dotazníkového šetření v reprezentativním kvótním výběru běžné veřejnosti, to vše doplněné o 40 rozhovorů s experty na téma filantropie a fundraising). A zadruhé se Českému centru fundraisingu ve spolupráci s Narodohospodářským ústavem AV ČR podařilo prosadit soubor základních otázek o dárcovství do mezinárodního programu SHARE (SHARE - Survey of Health, Aging and Retirement in Europe – což je rozsáhlý reprezentativní panel 5440 respondentů ve věku 50+, kteří v České republice každé dva roky odpovídají na obsáhlý asistovaný dotazník).

Pojďme se tedy na dárcovství v České republice podívat alespoň v některých ukazatelích podrobněji:

 

Co o sobě říkáme a jak je to doopravdy?

 

Z hlediska vnímání sami sebe máme optimistické zprávy. 90 % příslušníků českých elit se považuje za filantropy, tedy za ty, kteří pomáhají druhým. V běžné české veřejnosti se za filantropa považuje o 1/3 méně respondentů. 67 % společenských elit daruje ročně tisíce korun a více, 26 % dokonce desítky tisíc a více. Běžná veřejnost zdaleka tak štědrá není. Tisíce korun a více darují jen 3 % běžné populace. Dárci nejvíce věnují peníze, pak dobrovolně čas a práci, méně know-how a kontakty. (Via/Stem)

Na otázku „přispěl/a jste v uplynulých 12 měsících na dobročinné účely církvi, nadaci nebo neziskové organizaci penězi nebo věcným darem“ ovšem kladně odpovědělo pouhých 6,8 % populace. Srovnatelné procento se věnovalo dobrovolnické práci (ČCF/Share). Průměrný dar v roce 2014 činil 3588 Kč, což je ve srovnání s průměrným darem podle čísel z daňových přiznání (témeř 12 tisíc Kč) dosti výrazná korekce. 33 % dárců darovalo méně než 2500 Kč. Průměrný dar byl v roce 2014 kolem 3500 Kč – tedy průměrný – ve věkové skupině 50-65 let, nejvyšší ve věkové skupině 65-75 (4140 Kč) a ve věkové skupině 85+ pak výrazně klesá (na 1200 Kč za rok). (ČCF/Share)

 

Co podporujeme a proč?

 

Na otázku, které oblasti svými dary podporují, odpověděli dárci takto (možnost zaškrtnout více tematických oblastí):

  • sociální služby - 44 %
  • krizová, humanitární a rozvojová pomoc - 30 %
  • náboženské a spirituální činnosti - 23 %
  • péče o zdraví - 19 %
  • kultura a umění - 10 %
  • ochrana zvířat - 9 %
  • sport a volný čas - 8 %
  • životní prostředí - 7 %
  • lidská práva - 5 %
  • vzdělávání a výkum - 4 % (ČCF/Share)

Ve filantropickém darování jednoznačně převládají pozitivní motivy. 57 % respondentů uvádí starost a zájem, druhou nejčastější motiv je pocit povinnosti (26 %). Potřeba uznání se objevila u 12 % respondentů, 11 % jako důvod uvedlo, že byli požádáni. Stejné procento zmiňuje osobní zkušenost. Přes 6 % darovalo bez důvodu. Úlevu na daních uvádějí jako motiv 3 % respondentů. Pocit viny je významný pro pouhé půl procento respondentů a stejné procento zmiňuje tlak okolí (respondenti měli možnost vybrat více možností – ČCF/Share). U společenských elit dominuje povinnost: téměř ¾ dotázaných považuje dárcovství za svou morální povinnost, 56 % chce svět lepší, radostnější, 44 % zajímá konkrétní potřeba nebo téma a 37 % společesnké elity uvádí, že jsou vedeni soucitem. (Via/Stem)

 

Co nás ovlivňuje?

 

Komplexní data získávaná v rámci panelu Share navíc umožňují korelaci s celou řadou dalších zjišťovaných okolností. O čem se dá říci, že to má prokazatelný vliv na dárcovstí u nás? U některých okolností vliv není příliš významný. Pracující dávají o něco častěji (9,5 %) než lidé pobírající starobní důchod (6,2 %), nicméně rozdíl není zásadní. Muži a ženy dávají zcela srovnatelně – muži darují o 0,2 % častěji než ženy, ovšem průměrný dar u žen je o 50 Kč vyšší. Ženatí a vdané dávají o 2 % častěji a jejich průměrný dar je o 200 Kč vyšší. Respondenti, kteří uvádějí, že zažili chudobu v dětství, dávají o 2 procentní body častěji, zůstávají však spořivější (průměrný dar je u nich o 900 Kč nižší). Lidé, kteří se subjektivně těší výbornému zdraví, dávají o 3 % častěji a jejich dar je v průměru o 650 Kč vyšší.

Zásadní závislost je možné ilustrovat u příjmu a u majetku. Provedli jsme srovnání s hrubým i s čistým finančním majetkem domácnosti, s čistým příjmem domácnosti i s hodnotou nemovitého majetku domácnosti a výsledky jsou jednoznačné – procento filantropických dárců roste ve skupinách podle příjmu i majetku víceméně lineárně z cca 3,5 % až na 10 %.

Ještě zřetelnější je vliv vzdělání. Mezi lidmi se základním a středoškolským vzděláním bez maturity se najdou 4 % filantropických dárců. Průměrný dar je 2500 Kč a celkem se tak početná skupina dárců (40 %) složí na 16 % všech filantropických darů. Středoškoláci s maturitou představují 47 % respondentů a také 47 % všech filantropických darů v ČR. V této vzdělanostní skupině dává 6,3 % osob a průměrný dar je 3750 Kč. Mezi vysokoškoláky (13 % respondentů) daruje bezmála 17 %. Průměrný dar je sice jen o 200 Kč vyšší než u středoškoláků, přesto se populace s nejvyšším vzděláním složí na 36 % celkového objemu filantropických darů.

 

Co říci závěrem?

 

Závěr je jasný: ochota darovat na dobročinné účely v České republice existuje a roste. Za růstem filantropického dárcovství ČR stojí už několik let jednotliví soukromí dárci, stejně jako je tomu i jinde ve světě (respektive v Euro-americké části světa). Potenciál pro další nárůst dárcovství je obrovský, protože se do něj zapojuje stále jen 7 % populace v ČR (alespoň v populaci 50+), a to je stále 10x méně než v zemích, které najdeme na prvních místech světových žebříčků dárcovství. Zdaleka největší potenciál pro růst filantropického dárcovství v Česku pak přestavují bohatí, dobře vzdělaní dárci.

Autor: Jan Kroupa, České centrum fundraisingu, NETT

verze pro tisk
  zpět
CHCI VĚDET CO JE NOVÉHO VE SVĚTĚ NEZISKOVEK
Chci dostávat novinky emailem.


Kdo jsem?


 odhlásit odběr

PARTNEŘI SVĚTA NEZISKOVEK

partner ČSOBpartner AVPO ČR