1-2
leden/únor
2016
sdfg

Sociální podnikání: o co jde?

Zájem o sociální podnikání a počet sociálních podniků se v ČR den ode dne zvyšuje. Sociální podnikání je na vzestupu nejen u nás, ale i všude ve světě, takže by se mohlo zdát, že vlastně není třeba vysvětlovat, o co vlastně jde. Podle Evy Dorňákové z P3-People, Planet, Profit, o.p.s. je však opak pravdou: v praxi se často setkáváme s nejistotou v přesném zařazení a v šíři tohoto pojmu. Co přesně tedy sociální podnikání v českých podmínkách zahrnuje?
rovnovaha

Sociální podnikání musí balancovat mezi třemi rovinami - prospěchem pro společnost, životní prostředí a vlastní ziskem. Foto: PixaBay.com

 

Definice sociálního podnikání?

 

Cesta moderního pojetí sociálního podnikání vedla do ČR skrze občanskou společnost, pochopitelně tak byla vždy uzpůsobena potřebám konkrétních skupin společnosti. Snahu o sjednocení v ČR vyvíjí zejména tým neziskové organizace P3-People, Planet, Profit. o.p.s. (dále jen „P3). P3 spravuje web www.ceske-socialni-podnikani.cz, na kterém jsou k dohledání veškeré aktuální informace o sociální ekonomice. Organizace dříve také koordinovala činnost platformy TESSEA, sdružující stakeholdery v sociální ekonomice z celé České republiky. (O konkrétních činnostech platformy si přečtěte v dalším článku tohoto čísla, pozn. red.)

Členové platformy v roce 2011 učinili významný krok: společně odsouhlasili definice, které se používají dodnes, a představíme vám je na dalších řádcích. Ačkoliv jsou tyto definice dnes uznávány většinovou společností, v legislativě pojem stále ukotven není a postupem času sílí proudy, které stanovené formulace čeří a vedou opět k nejednotnosti. Mimo jiné tomu napomáhají i vypisovatelé podpor, kteří kritéria sociálního podnikání uzpůsobují potřebám konkrétních výzev a často je tedy zužují.

Jak z chaosu ven? Neměl by se zavést trochu pořádek, aby se za sociálního podnikatele neoznačoval kde kdo? Možná se blýská na lepší časy, situace si totiž začíná být vědoma i státní správa: pojem sociální podnikání se z dotačních výzev přehoupl až na pořadník Plánu legislativních prací vlády v podobě věcného záměru zákona o sociálním podnikání! Tvorba zákona bude ale chvíli trvat. Než se kýžené definice dočkáme, pojďme se společně podívat na to, co tedy v praxi v českých podmínkách sociálním podnikáním rozumíme. (O připravovaném zákonu čtěte v dalším článku tohoto čísla, pozn. red.)

 

Krátký historický exkurz

 

Že je u nás sociální podnikání novinkou? Omyl, právě naopak, jeho počátky jsou zakořeněny už na území Habsburské říše. V té době byla česká kulturní a hospodářská identita založena na dobrovolnických aktivitách občanské společnosti. Byla vytvářena aktivní činností malých a středně velkých podniků, výrobních a spotřebních družstev, spolků, vzájemných či obecných záložen a družstevních kampeliček. Během velké hospodářské krize ve 20. a 30. letech minulého století občanské iniciativy dále nabývaly na důležitosti, ovšem během totalitního režimu v průběhu války a po roce 1948 byl vývoj sociální ekonomiky přerušen a naše země se k němu vrátila v podstatě až po roce 2000.

Podíváme-li se do světa, různé historické souvislosti, mentalita lidí i odlišná kultura jednotlivých národů také podobu moderní verze sociální ekonomiky velmi ovlivnila a ovlivňuje dodnes. Sledování rozdílů, jejich příčin a místních specifik napříč jednotlivými státy činí sociální podnikání velmi zajímavým oborem. Vypozorovat lze například rozdílný přístup a připravenost společnosti ke vzájemné solidaritě. Na druhou stranu existují i společné aspekty, např. silná tradice družstevnictví v Itálii, Francii a Španělsku nebo nezávislost sociálního podnikání na právní formě ve většině evropských států, ČR nevyjímaje. Podotýkám ale, že ačkoli by uniformita podoby sociálního podnikání možná mnohé usnadnila, je důležité si uvědomit, že pokud se chceme inspirovat zahraničními příklady dobré praxe, musíme zohlednit rozdíly spjaté právě s historickými kořeny, mentalitou i kulturou a často i s politickým vývojem země.

vrana

Sociální podniky nejsou pouze projekty zaměřené na začlenění handicapovaných lidí do společnosti! Na fotografii je tým sociálního podniku - kavárny Bílá vrána. Foto: Zoran Dukić

 

„Sociální podnik zaměstnává hendikepované…“

 

Toto je bohužel častý usus, jednou z příčin může být fakt, že většina výzev podporující sociální podnikání se týká právě integrace. Ta se se i snadněji měří - zaměstnávání lidí se přirozeně kontroluje lépe než sociální prospěch v podobě například přínosu pro životní prostředí. Nicméně, sociální podnikání není synonymem zaměstnávání znevýhodněných a rozhodně ne o zaměstnávání výhradně zdravotně postižených!

Co si tedy pod tímto termínem představit? Obecně uznávané definice přijaté TESSEA jsou dostupné online na zmíněných webových stránkách, zjednodušeně však můžeme říci, že podstata sociálního podnikání je postavena na třech pilířích:

  • People – společenský prospěch (pozitivní dopad na zaměstnanost, tvorba pracovních příležitostí, integrace a péče o vztahy uvnitř sociálních podniků)
  • Planet - environmentální prospěch (sem řadíme i prospěch pro místní rozvoj)
  • Profit - ekonomický prospěch

Sociální podnik potom jako subjekt sociálního podnikání naplňuje výše zmíněné parametry a sleduje veřejně prospěšný cíl. Dosažení zisku se proto uskutečňuje za účelem zvýšení veřejného prospěchu a jeho většina musí být reinvestována zpět do činnosti! Nutný společenský prospěch samozřejmě sociálnímu podniku značně znesnadňuje fungování a vezmeme-li v potaz často tvrdé podmínky tržní konkurence, tak zjistíme, že sociální podniky to opravdu nemají jednoduché. Ještě složitější to mají ty podniky, které nejsou podporovány z dotací. Než se tedy zájemci do oblasti vrhnou, měli by se důkladně promyslet veškerá úskalí, která s sebou tento typ podnikání nese.

 

Podoby sociálního podnikání v ČR

 

Stejně jako ve světě, i u nás se můžeme setkat s různými druhy sociálního podnikání. Postupně se u nás začíná ujímat všezahrnující pojem obecný sociální podnik, který dodržuje tři výše zmíněné pilíře. V praxi je často jeden z pilířů dominantní, proto jsou vytvářeny „podskupiny“ obecného sociálního podniku: (nejen) v českých podmínkách je nejběžnější tzv. integrační sociální podnik, který integruje - tj. zaměstnává a začleňuje - osoby znevýhodněné na trhu práce. „Znevýhodnění“ je tedy spjato s trhem práce: jednat se proto může jak o zdravotní hendikep (např. sociální podnik kavárna Bílá vrána v Praze, kavárna Modrý domeček v Řevnicích nebo spolek Ergon v Ostravě), tak znevýhodnění sociální (osoby starší 50 let, lidé s kriminální minulostí apod.) nebo kulturní (příslušníci etnických menšin nebo cizinci žijící v ČR).
Tak jako v okolních státech, i u nás postupně začíná sílit proud environmentalismu. Spolu s ním se dá pozorovat i rostoucí počet sociálních podniků, které se zabývají ochranou životního prostředí včetně recyklace a sdílení. V posledních letech se tak tvoří zárodky tzv. enviro-sociálního podniku.

Propojení mezi sociálním podnikáním a zemědělským podnikem nebo zemědělskou činností tvoří tzv. sociální zemědělství, které „umožňuje zapojení osob se specifickými potřebami do běžných činností s cílem zajistit jejich rozvoj a podporu a zlepšit jejich blahobyt“ (viz definice na stránkách AREAviva).

Díky mezinárodním trendům dostává sociální podnikání širší dimenzi, která může být označena jako sociální a solidární ekonomika (z angl. Social and Solidarity Economy). Mezinárodní síť SuSy, do které je zapojeno 23 evropských států, tento pojem chápe například jako propojování „zájmů jednotlivců s potřebami komunit“. Příkladem podniku tohoto rázuje je integrační sociální podnik pražírna Fair&Bio s právní formou družstva (družstvo je založeno na principu demokratického rozhodování a aktivně se zapojuje do společenského dění i na lokální úrovni). Pražírna ze zemí globálního Jihu dováží fairtradovou kávu (tedy kávu, kterou pěstují lidé za spravedlivou odměnu) a zaměstnává znevýhodněné lidi.

 

Kde je sociálnímu podnikání nakloněn?

 

Na okraj je třeba ještě zmínit rozvíjející se snahy podpořit sociální podniky. Jedná se na jedné straně o finanční podporu, která plyne z evropských strukturálních fondů, a na straně druhé existují i další subjekty, které se vzniku nebo fungování sociálních podniků věnují. Z bankovního sektoru za ně můžeme jmenovat ČSOB, Českou spořitelnu nebo UniCredit Bank. (Jak se tématu věnuje právě UniCredit Bank se dočtete v dalším článku tohoto čísla, pozn. red.). Banky zatím poskytují podporu zejména prostřednictvím grantů, ale úplně chybí například zvýhodněné bankovní produkty, jako jsou např. úvěry a záruky.

Ze strany veřejných zadavatelů je výborným nástrojem tzv. odpovědné zadávání veřejných zakázek, které především mění pohled na veřejné zakázky soutěžené „na cenu“. „Směr naší legislativě udávají mimo jiné směrnice EU, které jsou odpovědnému zadávání velmi nakloněné“, uvádí Alena Zieglerová z MPSV. V tuto chvíli vše záleží na tom, v jaké formě bude schválen nový zákon o zadávání veřejných zakázek.
petrafrancova

Petra Francová, jedna ze zakladatelek P3 - People, Planet, Profit, vysvětluje, jak důležité je uvědomit si, že i v případě sociálního podnikání jde stále o podnikání, a platí tak všechny jeho zákonitosti. Foto: P3

 

Na závěr: základem je konkurenceschopný podnikatelský plán!

 

Je dobré vědět, že sociálně podnikat mohou jak právnické osoby (neziskovky, obchodní společnosti a družstva), tak i OSVČ (které musí zaměstnávat minimálně 1 osobu). Sociální podnikání může vypadat zpovzdálí sympaticky a lákavě, pokud se do toho ale chcete pustit, je potřeba být si vědm možných rizik a vše si dobře promyslet a naplánovat. „Zejména ti, kteří přicházejí z neziskového sektoru, si často neuvědomují, že jde opravdu o podnikání“, říká ředitelka P3, o.p.s. Petra Francová a dodává: „ideální je sestavit podnikatelský plán včetně finanční části a výpočtu bod zvratu“.

Stojí za to si uvědomit i tíhu zodpovědnosti, kterou sociální podnikání (především jeho integrační část) obnáší. Těm, kteří uvažují o tom, že se na sociálního podnikání vrhnou, doporučuje Petra Francová sejít se nejprve s několika sociálními podnikateli a zeptat se jich na jejich zkušenosti. Kde je hledat? Zmíněná platforma TESSEA se v roce 2015 z P3 vyčlenila a byla transformována v samostatný subjekt – spolek TESSEA ČR, z. s., který je zastřešující organizací pro sociální podnikání v celé ČR. Na webu spolku se postupně budou postupně tvořit profily jednotlivých členů – sociálních podniků, včetně kontaktů.

V očích veřejnosti jsou sociální podniky často spojovány s dotacemi z Evropského sociálního fondu. Ale zdaleka ne všechny těchto peněz využily. Kromě toho získání dotací není vůbec snadné, podnik musí splňovat poměrně přesná kritéria, v průběhu podpory se sociální podnikatelé trápí s „papírováním“ a podobnými povinnostmi, uvolněné evropské peníze mohou být spojeny i s požadavkem udržitelnosti… a tam teprve může začít přituhovat.

Základ úspěchu je tedy stejný jako i v každém podnikání – konkurenceschopný podnikatelský záměr, odvaha a vytrvalost!

Autorky: Eva Dorňáková, TESSEA, a Petra Francová, P3 – People, Planet, Profit, o.p.s.

verze pro tisk
  zpět
CHCI VĚDET CO JE NOVÉHO VE SVĚTĚ NEZISKOVEK
Chci dostávat novinky emailem.


Kdo jsem?


 odhlásit odběr

PARTNEŘI SVĚTA NEZISKOVEK

partner ČSOBpartner AVPO ČR