3
březen
2016
sdfg

Důstojné bydlení? Sociální inovace v praxi!

Romodrom o.p.s. je jednou z neziskových organizací, která se rozhodla v minulém programovém období ucházet o podporu z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, a její žádost uspěla. Financován byl jejich pilotní projekt zaměřený na zajištění důstojného bydlení „rizikovým“ skupinám obyvatel. Jak vypadá sociální inovace v jejich podání? O své zkušenosti s využitím financování z evropských zdrojů na konkrétní projekt se podělili v následujícím článku.

romodrom

Důstojné bydlení – pro někoho nedosažitelný sen

 

Romodrom o.p.s. byl založen v roce 2001 a v současnosti působí v 7 krajích České republiky. Jsme poskytovateli registrovaných sociálních služeb a vzdělávacích programů. Naší cílovou skupinou jsou lidé sociálně vyloučení či sociálním vyloučením ohrožení, a to bez ohledu na jejich etnický původ. Mezi čtyři nejčastější zakázky, se kterými uživatelé vyhledávají naše služby, patří i řešení problémů spojených s bydlením. Mnoho z uživatelů našich sociálních služeb bydlí v „dočasných“ typech bydlení, jako jsou například ubytovny, či v nevyhovujících prostorách (nelze je přiměřeně vytopit, některé nedisponují tekoucí vodou nebo jsou plné plísní, nachází se ve vyloučených lokalitách se špatnou občanskou vybaveností a dostupností atd.).

Bezútěšná situace naší cílové skupiny v oblasti bydlení nás motivovala k vytvoření modelu spolupráce soukromého a neziskového sektoru, který je postaven na myšlence, že i soukromé nájemní bydlení může plnit účel sociálního bydlení. Vycházeli jsme z této základní premisy: v České republice je v současné době 93 % bytů v rukou soukromých majitelů. Na jedné straně stojí tato významná skupina majitelů bytového fondu, na straně druhé se nachází početná skupina lidí, kteří mají/jsou schopni si vybudovat kompetenci bydlet ve standardním bytě a za standardních podmínek, ale z různých důvodů na tyto byty nedosáhnou. Romodrom o.p.s. se snaží tyto dvě skupiny propojit s cílem umožnit majitelům pronajmout byty „prověřeným“ nájemcům, a naší cílové skupině (lidem sociálně vyloučeným či vyloučením ohroženým) umožnit těmito nájemci se stát. Tento model není žádnou novinkou - funguje například v Belgii, kde je součástí státní politiky řešení sociálního bydlení.

 

Tak trochu netypická výzva

 

Díky Evropskému sociálnímu fondu (ESF) jsme dostali možnost tuto naši metodu bydlení cíleně pilotovat, a to prostřednictvím výzvy č. B7 OP LZZ, oblast podpory 3.1 - Podpory sociální integrace a sociálních služeb, zaměřené na podporu sociálních inovací. Jako místo pilotáže projektu jsme si zvolili lokality v Moravskoslezském kraji (města Bohumín, Karvinou a Orlovou).

Díky předchozím zkušenostem jsme byli seznámeni se standardní administrativou spojenou s vedením projektů financovaných z ESF. Výzva B7 zaměřená na podporu sociálních inovací byla však v několika ohledech netypická, a to zejména v náročnosti prokazování inovační linie projektu a jeho dopadu (impaktu). Složitosti projektu nám pomáhali překonávat zaměstnanci MPSV z výzvy B7 – děkujeme! Oceňujeme jejich opravdový zájem o náš projekt a vážíme si podpory a pomoci při realizaci.

2

Realizátorky sociální inovace - pracovnice v přímé péči. Zleva: Pavla Parčióvá, Eva Nedomová (vedoucí týmu), Silvia Knyblová a Jaroslava Lišťáková. Foto: Romodrom, o.p.s.


Jak v praxi probíhala implementace projektu? S uživatelem sociální služby, který přišel se zakázkou změny bydlení, jsme zahájili intenzivní spolupráci s cílem zmapovat možnosti a motivace uživatele. Dále jsme se soustředili na zvyšování kompetencí celé rodiny uživatele v těch oblastech života, které soukromí majitelé bydlení označili z jejich pohledu za klíčové. Pro majitele bytů je nejdůležitější, aby dostali za bydlení včas a pravidelně zaplaceno, aby nájemce byt „nevybydloval“ a udržoval ho v přiměřeném hygienickém stavu, a neměl konflikty s okolím (sousedy).

Současně jsme pro tohoto uživatele (rodinu) začali hledat majitele bytu, který by byl ochoten jim byt pronajmout. Majitele bytu jsme informovali o tom, že uživatel sociální služby a jeho rodina prochází v naší organizaci přípravnou fází zaměřenou na prohloubení kompetence bydlet a bydlení si udržet, a že budeme rodinu v této linii doprovázet i po nastěhování do bytu. Majitelům bytů jsme se pokoušeli vysvětlit kauzalitu sociálního vyloučení, ilustrovat jim rozmanitost této skupiny a vyvrátit jejich obavy, vztahující se k obecnému mediálnímu obrazu naší cílové skupiny.

 

A jak je to s výsledky?

 

Bohužel nejsme schopni majiteli bytu poskytnout žádné finanční garance. I přes tuto zásadní obtíž se nám daří najít takové majitele bytů, kterým postačuje reference na jeho potenciálního nájemce a podpůrný/doprovodný servis sociální služby. Tato zkušenost nás vede k hypotéze, že v případě existence speciálního druhu objektivně vydefinované dávky, která by vůči majiteli bytu sloužila jako garanční fond, by radikálně narostl počet majitelů bytů, kteří by byli ochotni své byty pronajmout i těm skupinám obyvatel, které jsou v současnosti označovány za rizikové. Stát by tedy nemusel složitě hledat a budovat aparáty, které by vedly k efektivnímu řešení sociálního bydlení - stačí využít stávající potenciál existujících volných bytů a zaměřit se na snížení rizik směrem k jejich majitelům.

3

Ukázka úspory veřejných financí na reálném příkladě. Foto: Romodrom o.p.s.


Pilotním projektem jsme ověřili, že změna bydlení vede k mnoha dalším pozitivním změnám v životech našich klientů. Stabilizace rodiny či jednotlivce v oblasti bydlení otevírá prostor pro urovnávání ostatních problémových životních oblastí (řešení nezaměstnanosti, dluhů či předlužení, změna vztahu ke vzdělávání dětí atd.). Tím v neposlední řadě přináší i významné úspory veřejných financí (beneficienti jsou motivováni opustit dávkový systém).

Do programu bydlení bylo od 1. 5. 2014 do 30. 6. 2015 zapojeno celkem 64 uživatelů sociální služby, celý program zdárně absolvovalo 19 z nich (29,6 %). V praxi to znamená, že jsou připraveni pro vstup do standardního bydlení s významně sníženým rizikem, že si toto bydlení nebudou schopni dlouhodobě udržet. Z těchto 19 osob jich v tuto chvíli 7 bydlí ve standardních bytech za standardní nájemné, a 5 si za podpory sociální služby našlo zaměstnání.

Projekt jsme realizovali nejen díky pomoci MPSV a výzvy B7. Nedocenitelnou metodickou pomoc a podporu nám poskytoval a poskytuje Ing. Mgr. Martin Lux, PhD., vedoucí Oddělení socioekonomie bydlení Akademie věd České republiky, za což mu patří naše upřímné poděkování.

Autorka: Alena Vosáhlová, Romodrom o.p.s.

verze pro tisk
  zpět
CHCI VĚDET CO JE NOVÉHO VE SVĚTĚ NEZISKOVEK
Chci dostávat novinky emailem.


Kdo jsem?


 odhlásit odběr

PARTNEŘI SVĚTA NEZISKOVEK

partner ČSOBpartner AVPO ČR