3
březen
2016
sdfg

Projektový svět aneb Co daly a vzaly fondy EU neziskovým organizacím?

Fondy Evropské unie jsou primárně určeny k tomu, aby pomáhaly snižovat hospodářské rozdíly mezi jednotlivými regiony uvnitř Evropské unie. Prostředky z těchto fondů mají stimulovat ekonomický růst, napomáhat tvorbě nových pracovních míst nebo podporovat konkurenceschopnost firem. Jakou roli však hrají ve financování aktivit neziskových organizací?

euro

Evropské peníze vs. neziskové organizace. Co si odnést do dalšího kola? Foto: PixaBay.com


V roce 2014 bylo spuštěno nové programové období EU. Česká republika má nyní možnost čerpat prostředky ve výši přibližně 24 miliard EUR. Hlavním rozdílem nového období oproti předchozím letům je snížení počtu Operačních programů, a to zejména díky jednomu Integrovanému regionálnímu operačnímu programu, který nahradil původních sedm regionálních operačních programů. Stejně jako v uplynulém období, ani v tom novém neziskové organizace nebudou mezi hlavními příjemci podpory. Údaje z let 2007–2013 to potvrzují: podpora neziskovým organizacím tvořila v České republice v těchto letech pouhých 3,28 % z celkové alokace. Pozornost neziskové organizace upíraly především k Evropskému sociálnímu fondu, který je zaměřen na podporu „měkkých“ neinvestičních projektů.

 

Peníze, které nejsou zadarmo

 

Neziskové organizace jsou pouze okrajovým příjemcem podpory, jak bylo zmíněno výše, nicméně objem finančních prostředků vyslaný do neziskového sektoru rozhodně není zanedbatelný. Konkrétně šlo o částku kolem 550 milionů EUR! Prostředky, které neziskové organizace mohou čerpat, mají pro jejich činnost velký význam - mnoha organizacím pomohly s financováním užitečných projektů a s hledáním inovativních řešení. Mezi časté oblasti, ve kterých vznikají nové projekty, patří především inovace v sociální sféře, životní prostředí, regionální rozvoj či zaměstnanost.

Důležitou roli fondů EU pro rozvoj činnosti neziskových organizací potvrzuje také ředitelka AVPO ČR Alena Gmentová, která o jednom z projektů - zavádění označení Spolehlivá veřejně prospěšná organizace v ČR - říká: „Ačkoliv hodnocení spolehlivosti neziskových organizací vzniklo v reakci na poptávku dárců a neziskových organizací, bez finanční podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost by pilotní hodnocení spolehlivosti probíhala podstatně obtížněji. Pilotní hodnocení bylo pro 22 zapojených neziskovek zdarma a pomohlo nám zkvalitnit metodiku hodnocení a přizpůsobit ji specifikům českých veřejně prospěšných organizací.“

Na první pohled celá myšlenka financování z EU fondů působí bezpochyby lákavě. Ale ne každá nezisková organizace má dostatečné kapacity k tomu, aby úspěšně připravila a realizovala své projekty právě s touto podporou. Z analýz obecně prospěšných společností vyplývá, že zejména organizace schopné se rozvíjet také dokáží uspět se svými žádostmi o podporu z fondů EU. Jinými slovy, úspěšné organizace se tak stávají ještě úspěšnějšími. Výsledkem je bohužel prohlubování rozdílů mezi jednotlivými organizacemi a nerovnoměrné využití prostředků z fondů EU. V letech 2008 – 2013 působilo v ČR přibližně tři tisíce obecně prospěšných organizací. Třetinu z celkové alokace fondů EU si mezi sebe však rozdělilo pouze 8 z nich. Vyšší úspěšnost silných organizací je patrná i v tom, že 4 % všech obecně prospěšných organizací získala 20% podíl alokace a 85 % organizací na ni naopak nedosáhlo vůbec.

peníze

V balíčku peněz z EU najdete i velkou porci dřiny. Jste na ni připraveni? Foto: PixaBay.com

 

Stinné stránky podpory

 

Pokud organizace uspěje se žádostí, neznamená to, že má vyhráno. Ve skutečnosti následuje obtížná prověrka, a tou je administrační zátěž, kterou s sebou projekty financované z EU nevyhnutelně nesou. Ukočírovat projekt financovaný z fondů EU proto může být především pro menší organizace příliš velkým soustem. Nezřídka se stane, že administrace je pro ně tak náročná, že pohltí jejich původní poslání a činnosti. Ve srovnání se situací čerstvě po vstupu ČR do EU je zřejmé, že organizace žádající opakovaně se nesnadnému procesu přizpůsobily a naučily se s ním vypořádat. Fakt, že evropské mince mají dvě strany, potvrzuje ředitelka neziskové organizace Centrum Anabell Jana Sladká Ševčíková:

„Evropské projekty v Anabell realizujeme od roku 2005. Za těch více než 10 let už je to celkem 20 projektů s rozpočty téměř 45 milionů Kč. Pravda ale také je, že máme za sebou různé neuznané náklady za zhruba 500 tisíc Kč, porušení rozpočtové kázně, a nebo povinné 10% i 20% kofinancování, ke kterým jsme se ve dvou projektech dobrovolně přihlásili, jelikož to byla jediná možnost, jak podporu získat. Díky dotacím z OP LZZ, OP VK i OP PA zdrojů může Anabell realizovat činnost, pro kterou vzniklo a která nás tolik baví a tolik věříme v její prospěšnost. Díky za to! Na druhou stranu si uvědomuji, za jakou cenu organizační operativy to bylo, s jak náročnou administrativou jsme se museli potýkat a stále ještě po dobu udržitelnosti se potýkat budeme a jak bychom to dělali mnohokrát raději a jistě i pečlivěji a precizněji, než doposud „jen“ pečlivě a zodpovědně, kdyby se třeba v průběhu realizace projektu několikrát neměnily projektové příručky, kdybychom měli stejného projektového manažera ze strany donátora na začátku i na konci projektu a kdyby byl výklad administrátorů shodný.“

Velkou hrozbou je ale také příliš vysoká důvěra v tento typ financování – některé organizace se na něj výhradně spoléhají. Stanou se tak nebezpečně závislé na jednom zdroji financování, a pokud zrovna nejsou žádné výzvy vypsány, znamená to pro jejich činnost „chudé období“. Patrné je to zejména při přechodu z jednoho programového období do druhého, jak jsme mohli zaznamenat v letech 2007 a 2008, a také v loňském roce. Tehdy došlo k poklesu příjmů neziskovek z fondů EU, což některým z nich způsobilo existenční potíže. Je dobré být si vědom komplikací, které s sebou podpora z EU fondů může nést, a nenahlížet na nové programové období krátkozrace jako na spásu. Podstatným krokem k dlouhodobé stabilitě a soběstačnosti je totiž především zaměření se na vícezdrojové financování a s ním související fundraising. V hektickém období čerpání podpory už na to bývá příliš pozdě a v organizacích nezbývají kapacity.

 

Nejen finanční příležitost

 

Neziskové organizace s pomocí finančních prostředků EU nejen realizují své projekty, ale také se aktivně podílejí na přípravě operačních programů i jednotlivých výzev na úrovni veřejné správy. Zájem a schopnost spolupracovat se ukázaly například při vzniku Platformy 2014+, sdružující zástupce neziskového sektoru, kteří přispívali k přípravě programových dokumentů. Díky takovým iniciativám vzájemná spolupráce veřejné správy s neziskovými organizacemi získává na kvalitě.

Prostor pro vylepšení ale zůstává ve vzájemné komunikaci mezi jednotlivými neziskovými organizacemi. Především koordinace vyjednávání s veřejnou správou nefunguje tak, jak by mohla. Pracovní skupiny se ukázaly jako příliš roztříštěné a neschopné jednat za celý neziskový sektor jednotně. Ministerstva zodpovědná za přípravu programů proto neměla vždy jasno v tom, kdo vlastně neziskový sektor zastupuje. Často se totiž na jednom ministerstvu po sobě střídaly delegace z různých neziskových organizací, jejichž záměry a doporučení se mezi sebou lišily. Jednotlivé organizace by proto v budoucnu měly být schopny otevřít prostor pro veřejnou diskuzi a výměnu názorů s ostatními neziskovkami a poodstoupit od hájení svých vlastních zájmů.

závora

A co bude dál? Foto: Pixabay.com

 

Otazník vznášející se nad budoucností

 

Třetí programové období se teprve rozbíhá, je však nejvyšší čas začít přemýšlet nad tím, co nastane po jeho skončení. Ze závěrů konference „Neziskové organizace v roce 2016“, která se konala v Praze loni na podzim, vyplývá, že neziskové organizace by se měly začít připravovat po roce 2020 na výrazné snížení finanční podpory z Evropských fondů. Potenciálnímu nebezpečí je možné se vyhnout, pokud se neziskový sektor zaměří na diverzifikaci zdrojů svých příjmů. Obzvláště posílení soukromých zdrojů financování v sobě stále nese velký potenciál. Ruku v ruce s tím jde profesionalizace neziskovek, zvláště těch, které poskytují veřejně prospěšné služby. I tady se neziskovkám dostává podpory. Například Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vypsalo výzvu č. 31 na předkládání žádostí o podporu pro budování kapacit a profesionalizaci nestátních neziskových organizací. Pokud vše dobře proběhne, několik desítek neziskovek bude moci zvýšit efektivnost svého hospodaření, kvalitu řízení, nebo práce s lidskými zdroji. Pokud vzroste počet organizací s profesionálním managementem, bude i celý neziskový sektor dlouhodobě životaschopnější.

Autor: Oto Potluka, Centre for Philanthropy Studies, Universität Basel / Katedra managementu, VŠE v Praze

 

Článek vznikl na základě studií:

Oto Potluka, Martin Špaček, Jiří Remr, Jiřina Jílková: Management of EU Cohesion Policy’s programmes through participation of non‐governmental organisations

Oto Potluka, Martin Špaček, Georg von Schnurbein: Impact of the EU Structural Funds on financial capacities of public benefit organisations

verze pro tisk
  zpět
CHCI VĚDET CO JE NOVÉHO VE SVĚTĚ NEZISKOVEK
Chci dostávat novinky emailem.


Kdo jsem?


 odhlásit odběr

PARTNEŘI SVĚTA NEZISKOVEK

partner ČSOBpartner AVPO ČR