4
duben
2016
sdfg

Jeden za všechny, všichni za jednoho!

Tři mušketýry, nejznámější román francouzského spisovatele Alexandra Dumase, netřeba představovat. Heslo, které charakterizuje pevné pouto přátelství, jsme si ale vypůjčili pro jiný účel. V následujícím článku jsme se zaměřili na více či méně pevné vazby mezi neziskovými organizacemi. Jak to vypadá, když spolupráce několika zapojených neziskovek nabude formálnějších podob? Vyplatí se to?

1

Více hráčů kopajících za stejný tým má větší šanci na úspěch! Foto: PixaBay.com


Střešní organizace a sítě neziskových organizací - oblast, které do nedávna nebyla věnována příliš velká pozornost na poli akademickém ani politickém. A to i přesto, že tvoří nedílnou a nezanedbatelnou součást neziskového sektoru. Oborové střešní organizace vznikaly hned od počátku novodobé historie českého neziskového sektoru po roce 1989. V polovině minulého roku téma střech a sítí ožilo na tiskové konferenci, kde ministr a předseda Rady vlády pro neziskové organizace Jiří Dienstbier představil Státní politiku vůči nestátním neziskovým organizacím 2015-2020. Pro účely Státní politiky vznikla i samostatná studie Zastřešující organizace v neziskovém sektoru v České republice: situace, témata a návrhy opatření. Autorkou je Tereza Pospíšilová, která navázala na výzkum z roku 2005.

 

Pod jednou střechou

 

Oborové střešní organizace pod sebou sdružují stejně oborově zaměřené neziskovky, často fungující na národní úrovni. Spojujícím prvkem je kromě stejného zaměření také sdílení stejných hodnot a řešení stejných problémů. Koordinace společných cílů tak zdánlivě působí jednodušeji než v případě všeoborových střech. Martin Dutkiewič ze Sítě ekologických poraden (STEP) popisuje jejich kooperaci takto: „Ekoporadny v rámci STEP si rozhodně nekonkurují, spíše naopak, pomáháme si navzájem rozvíjet naše odvětví, protože cílem je co nejvíce vzdělaných a k přírodě ohleduplných lidí." Proč je tato oborová síť důležitá? Význam činnosti Sítě ekologických poraden spočívá především ve vzdělávání ekoporadců a v zastupování odvětví mimoškolního vzdělávání v ekologii před politiky, úřady i veřejností.“

Oborové organizace obecně zastávají velmi důležitou roli, protože v oblasti, kterou řeší, se stávají klíčovými partnery veřejné správy na úrovni ministerstev i vlády. Zároveň je hájení společných zájmů směrem navenek důležité pro jednotlivé členy sítě. Mimo to svoji roli hraje také podpora vzájemné spolupráce, výměna zkušeností a vzdělávání členů: V případě ekoporaden, které jsou rozmístěny po celé České republice, je důležité, aby byly v kontaktu s dalšími organizacemi i s odborným vývojem ve svém odvětví. Svět ekologického poradenství se v posledních letech docela razantně mění. Je to způsobeno pozvolným přesouváním ekologického poradenství na internet, ale také novými technickými tématy, se kterými si poradce bez pravidelného vzdělávání neporadí,“ dodává Martin Dutkiewič.

2

Neziskovkám v jedné síti se lépe komunikuje - jak navenek, tak mezi sebou. Foto: PixaBay.com

 

V regionální síti

 

Na rozdíl od oborových začaly všeoborové regionální asociace vznikat skoro o 10 let později a reagovaly tím mimo jiné na utváření krajských samospráv a přípravu na finanční pomoc ze strukturálních fondů EU. Neziskovky tím daly najevo, že jsou schopny spojit síly a stát se partnerem zástupcům samosprávy v konkrétním regionu. Místní působnost takových sítí umožňuje plně reagovat na aktuální potřeby členů v regionu. Zastupování zájmů členských organizací a lobbování vůči krajům je součástí náplně práce krajských všeoborových střech i dnes.

O to, jak funguje krajská střešní organizace, se podělila Soňa Baueršímová, koordinátorka KOordinačního USkupení neziskovek Kraje Vysočina (KOUS Vysočina, z. s.), které v kraji poskytuje informační, vzdělávací a poradenský servis místním neziskovkám a zároveň obhajuje jejich zájmy jako celek vůči partnerům navenek: „KOUS Vysočina je jednou z mála střešních organizací, které vznikly tzv. odspodu neboli na popud členů, nikoliv uměle řízeně shora. Se vznikem Kraje Vysočina v roce 2002 získala neformální platforma název KOUS, v roce 2008 se z neformální platformy stala právnická osoba, aby mohla být kvalitnějším partnerem a zástupcem neziskového sektoru na Vysočině. K 1. 1. 2016 činí členská základna 152 neziskových organizací, které pracují napříč různými obory, od sociálně zaměřených přes kulturu, památky až po ekologii a sport.“ Členské organizace aktivně působí ve společných pracovních skupinách jako je např. Dobrovolnictví pro Vysočinu, kde spolupracují a pomáhají si všechna dobrovolnická centra na Vysočině.

Ke spolupráci s krajem dodává: „KOUS Vysočina má největší členskou základnu a nejstabilnější postavení vůči krajskému úřadu v porovnání s podobnými organizacemi v rámci ČR. Máme podepsanou Dohodu o spolupráci s Krajem Vysočina a od roku 2008 podporuje Kraj naše činnosti v podobě dotace na provoz servisního střediska neziskových organizací. Zástupci KOUS jako obhájci neziskového sektoru jsou hosty většiny komisí kraje a dalších pracovních skupin, dále Regionální stálé konference a zapojují se také do aktualizací strategických dokumentů kraje. Kraji zároveň administrujeme grantový program, který přerozděluje prostředky členům KOUS na aktivity drobného charakteru (maximální výše podpory je 5000,-) na Akce pro veřejnost a Akce pro přírodu; také pomáháme kraji propagovat i další grantové programy a aktivity, do kterých se neziskovky mohou zapojit.“

3

Státní hranice v cestě mezinárodnímu síťování nestojí! Foto: PixaBay.com

 

Až za hranice kraje

 

Ne všechny všeoborové střechy jsou nutně navázané na kraj. Na celostátní úrovni působí například Asociace nestátních neziskových organizací ČR (ANNO ČR), která je všeoborovou organizací s regionální strukturou. Její předsedkyně Martina Berdychová říká: „V současné době máme 44 přímých členů, kteří spojují cca 900 vlastních členských neziskových organizací a reprezentují více než 1,3 mil. občanů ČR,“ a k činnosti organizace doplňuje: „Poskytujeme informační a poradenské služby našim členům a obhajujeme jejich zájmy. Aktuálním cílem organizace je zlepšovat postavení neziskového sektoru ve vztahu k veřejné správě ČR. Naše role je při komunikaci s institucemi státu i samosprávy významná, protože veřejná správa potřebuje trvalého a srozumitelného partnera, u kterého se může spolehnout na jeho reprezentativnost i legitimitu. Rozhodně však nemáme ambice naše členy přímo řídit nebo vystupovat jako univerzální zástupce neziskového sektoru.“

 

Síťování na mezinárodním poli

 

Síťováním na národní úrovni to ale nekončí. Není ojedinělé, že jednotlivé organizace, ale i samotné střechy jsou součástí větších evropských či dokonce celosvětových sítí. Být členem nadnárodní sítě je lákavé, v takovém případě je však potřeba zvážit náklady vs. využitelný přínos ještě pečlivěji než „pouze“ na domácím poli. Členství, které máte uvedené jenom na webových stránkách, pozbývá smyslu. Přitom aktivní spolupráce se zahraničními kolegy skýtá opravdu rozsáhlé možnosti, jak dokládá svými slovy i Rut Kolínská, prezidentka Sítě mateřských center o.s.:

“Mezinárodní zapojení přináší nedocenitelné benefity: inspiraci, vzájemné učení, spolupráci a podporu, možnost společně prosazovat zájmy, odbourávání předsudků a vědomí, že se vzájemně potřebujeme.“ Právě proto je Síť mateřských center spoluzakládajícím členem mezinárodní sítě mateřských center MINE a také členem Huairou komise (celosvětová organizace, která přináší hlas „grassroots“ žen na globální scénu). „Členství v mezinárodních organizacích nám přináší větší kredit na domácí půdě, know-how dalších členských organizací, podněty i podporu pro naši práci, ale také více dobrovolnické práce,“ pokračuje ve výčtu přínosů Rut Kolínská: „Záleží na přístupu jednotlivých center, jak příležitosti, které členství nabízí, využijí. Já osobně získávám příjemnou zpětnou vazbu, kterou doma postrádám.“ Kvalitně navázanou spolupráci se zahraničními partnery lze hravě využít také v případě evropských grantových programů, kde je spolupráce více zapojených neziskovek vítaná.

4

Vystavěli jste Vaše členství v síti na opravdovém podkladě? Foto: PixaBay.com

 

Střechy stavte na pevné konstrukci

 

Dosud jsme se v textu zaměřovali hlavně na konkrétní benefity, které s sebou formální sdružování přináší. Ale každá mince má dvě strany. Přirozeně ne každá organizace chce být součástí ať už oborové nebo všeoborové asociace. Proti přínosům vždy stojí náklady, které s sebou členství nese. A nákladem nebývá jen členský příspěvek. Určitým znakem dobře fungující asociace je totiž i vysoká míra aktivně zapojených členů – společná setkání, komunikace atd. vyžaduje od členů čas. A jak víme, čas jsou peníze. Co dál může neziskovkám bránit vstupu do některé ze sítí? Podle Terezy Pospíšilové je dalším možným důvodem - vedle časové náročnosti, vysokých nákladů či nesouladem s cíli sítě - fakt, že pozitivní dopady činnosti sítě dopadají i na nečleny, a ti potom nejsou dostatečně motivováni do asociací vstoupit.

Vraťme se ještě k členským příspěvkům. V případě profesionalizace sítě, vyžadující např. placené zaměstnance či širší a kvalitnější nabídku služeb, výrazně rostou nároky na financování. Mohou být hlavním zdrojem jejich financování právě členské příspěvky? „Je třeba si uvědomit, že střešní organizace výhradně z členských příspěvků fungovat nemohou. Jejich členy jsou jednotlivé NNO, které trpí nedostatkem volných finančních zdrojů. Proto je nutné stanovit členský příspěvek jen v takové výši, aby byl v možnostech členů a nestal se limitujícím faktorem členství,“ vysvětluje Martina Berdychová, předsedkyně ANNO ČR, a u financování se ještě zastavuje: „Financování střešních krajských organizací je jedním z jejich největších problémů. Na činnost takových sítí nejsou obvykle vypisovány dotační tituly na celostátní ani krajské úrovni. Podpora sítí je závislá na individuálním přístupu resortů či hejtmanů, není vytvořen žádný systém.“ Tereza Pospíšilová ve své studii také uvádí, že financování z veřejných zdrojů je legitimní právě kvůli tomu, že z činnosti asociací profitují i ostatní nečlenské organizace.

 

Blýská se na pevnější sítě?

 

Tímto se vracíme na začátek článku, a sice k nové Státní politice vůči nestátním neziskovým organizacím 2015-2020, kde se posílení role sítí a střech neziskových organizací dostalo zvláštní pozornosti. „Politika počítá s dotačním programem ve výši 3 milionů korun pro tyto organizace na institucionální zázemí,“ uvedl na tiskové konferenci ministr Jiří Dienstbier. Na přelomu let 2015 a 2016 se objevila výzva č. 41 Operačního programu Zaměstnanost na Budování kapacit NNO, zejména v oblasti sociálního začleňování, rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí určená zastřešujícím organizacím.

Otevírá se tak před námi nové období, které – doufejme – přispěje k posílení sítí a střech neziskových organizací a v konečném důsledku podpoří rozvoj českého neziskového sektoru. Nesmíme ale zapomínat na to, že činnost asociací by se měla odvíjet především od potřeb jejích členů ať už v oboru nebo na krajské úrovni, nikoliv od dotačních příležitostí. A že sebeprofesionálnější asociace se nemůže plně rozvíjet bez podpory a aktivního zapojení svých členů.

Autor: Karolina Fialová, Nadace Neziskovky.cz

verze pro tisk
  zpět
CHCI VĚDET CO JE NOVÉHO VE SVĚTĚ NEZISKOVEK
Chci dostávat novinky emailem.


Kdo jsem?


 odhlásit odběr

PARTNEŘI SVĚTA NEZISKOVEK

partner ČSOBpartner AVPO ČR