7-8
léto
2016
sdfg

Pohádka Skokovská

Ve zvlněné krajině, kdesi mezi širokými lukami a lesy, tam, kde je dostupnost veřejné dopravy nejistá a otevřená hospoda s občerstvením široko daleko jen zbožným přáním, shlíží do údolí kostel Navštívení Panny Marie. Pozůstatek zmizelé vesničky Skoky je opředen tajemnou aurou a mnoha legendami. Právě na Pannu Marii Skokovskou odkazuje rčení „Panenko skákavá!“. O obnovu života ve Skokách již deset let usilují lidé kolem spolku Pod střechou. Rozhodli se, že jedno z kdysi nejoblíbenějších mariánských poutních míst u nás nenechají jen tak zmizet.

1

Z putování s obrazem po poutní Skokovské stezce, která kdysi spojovala obec Teplá se Skoky. Foto: Archiv spolku Pod střechou


 

Skoky zmizelé

 

Skoky, v ohybu říčky Střely u Žlutic v Karlovarském kraji, krutě doplatily na vývoj naší společnosti po roce 1945. Živá obec s necelými 200 obyvateli se v důsledku odsunu německých obyvatel postupně vylidňovala. Smrtelnou ránu jí koncem 60. let 20. století zasadila výstavba blízké přehrady na pitnou vodu, která ji odřízla od okolního světa. Proto byla vystěhována a - až na jeden dům, stodolu, hřbitov a zmíněný kostel - zbořena.

Opuštěné a již téměř zapomenuté místo nárazově oživovaly jen ojedinělé poutě a od 90. let 20. století také letní akce křesťanské česko-německé mládeže. Kostel jako symbol kdysi slavné poutní tradice Skoků přežil, ale po roce 1989 jej zdevastovali zloději a vandalové, v roce 2006 zloději měděné krytiny těžce poškodili věžní báně a střechu kostela tak, že hrozil definitivní zánik památky. Tehdy se iniciativy na jeho záchranu ujalo občanské sdružení Pod střechou, dnešní spolek.

 

Panenko skákavá, jak na to?

 

Přestože spolek původně vznikl kvůli záchraně, obnově, rozvoji a propagaci kulturního dědictví a rozvoji cestovního ruchu na Toužimsku, osud blízkých Skoků mu nebyl lhostejný. Obnova Skoků se postupně stala hlavním posláním spolku. Ne všemi byla ale snaha jeho členů přijímána kladně - o osud Skoků se museli zpočátku prát, jak vzpomíná předseda spolu Jiří Schierl: „V první řadě bylo nutné zachránit ohroženou stavbu kostela, bylo potřeba přesvědčit zoufalého vlastníka, Kanonii premonstrátů Teplá, a také zainteresované instituce a subjekty o potřebě záchrany, neboť nešlo jen o vlastní památku, ale i o kulturní odkaz tohoto místa. Kostel se sice podařilo stabilizovat, ale jeho další obnova byla shledána jako neefektivní. Bylo tedy nutno opět všechny přesvědčit o opaku.“

2

Kostelu se dostalo nutných záchranných prací, stav v roce 2014. Foto: Archiv spolku Pod střechou


To ale nebylo vůbec jednoduché. Jak do již prakticky zapomenutého místa na konci světa, uprostřed divoké přírody, kam nevede silnice ani elektřina, kde není žádné vhodné zázemí, vrátit život? „Začátky byly velmi těžké. Skoky bylo potřeba znovuobjevit, přilákat pozornost lidí. Díky spolupráci s médii a s podporou Karlovarského kraje se to podařilo, dnes jsou Skoky opět v povědomí širší veřejnosti, při tom nám hodně pomohla souvislost se známým lidovým rčením "panenko skákavá" a v neposlední řadě i internet - webové stránky www.skoky.eu jsou již pojmem, dnes je doplňuje i Facebook,“ shrnuje Jiří Schierl.

 

Pevné vazby, to je oč tu běží!

 

Nejen příznivce Spolku, ale i mnoho dalších lidí, ohromil zdejší silný genius loci a také překvapivé historické a osobní souvislosti a pohnutá historie tohoto tajuplného místa. Spolek navázal těsnou spolupráci s tepelskými premonstráty a stal se "kostelníkem". Dobrá spolupráce byla navázána i s okolními obcemi, městy Žlutice a Bochov, a také s Karlovarským krajem, na rozšiřování spolupráce s dalšími spolky a institucemi se stále pracuje.

K příznivcům spolku, který dnes čítá 11 členů, se postupně přidávají desítky dobrovolníků a přátel Skoků, organizují se první brigády na údržbu kostela i jeho okolí, kostel se postupně zpřístupňuje veřejnosti, návštěvníkům se v něm také dostává zasvěceného výkladu k dějinám místa, unikátní stavbě kostela a zdejšímu dobrotivému obrazu P. Marie Pomocnice ze Skoků, prohlídky probíhají doslova od sklepa po půdu.

3

Práce spojené s kultivací a obnovou zaniklého sídla se neobejdou bez dobrovolníků a práce odborníků. Foto: Archiv spolku Pod střechou


 

Jak se oživuje zapomenutá památka?

 

Kromě prací na samotné budově kostela a pořádání prohlídek pro veřejnost se spolek snaží oživit Skoky i v širším měřítku, proto hned v roce 2007 vznikla také Skokovská stezka. Unikátní projekt na oživení poutní tradice Skoků v sobě kombinuje jak prvky duchovní pouti, tak naučné stezky. 67 km dlouhá pěší poutní stezka z kláštera v Teplé do Skoků částečně využívá historické trasy poutních procesí do Skoků a propojuje místa s historickými vazbami na Skoky. První etapa projektu byla realizována s minimálními náklady v roce 2010, kdy  byla stezka slavnostně otevřena. Během letní poutní sezóny na ní mohou poutníci s poutním pasem získat i certifikát o absolvování pouti.

V roce 2008 se rodí další projekt - Živé Skoky. Zprvu byl orientovaný na zpřístupnění kostela prostřednictvím dobrovolnických služeb "kostelníků", posléze ho Petr Linhart rozšířil o kulturní a společenské aktivity, včetně duchovních - koncerty, výstavy, workshopy, poutní slavnosti a bohoslužby. Skoky se postupně staly významným místem setkávání a kultury. Ročně dnes do Skoků přichází 3 až 4 tisíce poutníků a návštěvníků.

Kromě zmíněných způsobů obnovy Skoků se dá rozvíjet kulturní dědictví v regionu i jinak: například v roce 2011 byla realizována naučná Davidova stezka a navazující Davidova noc, připomínající odkaz zdejšího rodáka, učence a astronoma A. M. Davida. Projekty Sehlingova Toužim nebo Zophova Toužim zase připomněly osobnosti místních rodáků, akce jako Den města, Den veteránů, Obcházení hranice či Svatojánská noc připomínají historické a lidové tradice regionu, průmyslovou pak třeba Olympiáda ve vrhu Hablovkou.

4

Noc světel s písněmi z Taizé patří k nejpůsobivějším akcím konaným v kostele. Foto: Archiv spolku Pod střechou


 

Příští rok slavíme!

 

Podmínky pro aktivity spolku ve Skocích jsou náročné, kromě nedostatku finančních prostředků a nezbytného technického vybavení situaci ztěžuje zejména špatná infrastruktura, neexistující zázemí a nedostupnost místa, která limituje počet návštěvníků. Přesto se za deset let podařilo odvést velký kus práce. Dnes dochází k velkému posunu - spolku se povedlo získat ruinu bývalého Schopfova hostince čp. 21, kde má dnes své sídlo a plánuje zde vybudovat Poutní dům. Polní přístupová cesta byla konečně převedena do majetku obcí.

Na závěr Jiří Schierl dodává: „Oživení Skoků je takový malý zázrak a za to patří velký dík všem, kteří nás podpořili a podporují. Zvláště nás pak těší zájem poutníků. Díky pražskému knězi a členovi spolku P. Vladimíru Slámečkovi se podařilo nebývalým způsobem rozšířit počet poutních bohoslužeb. V roce 2017 nás čeká kulaté výročí, 300 let od vzniku zdejšího dobrotivého obrazu a poutního místa. Uzrál čas k další etapě obnovy Skoků. Přijďte nás podpořit!“

Zdroj: Pod střechou, z. s.

verze pro tisk
  zpět
CHCI VĚDET CO JE NOVÉHO VE SVĚTĚ NEZISKOVEK
Chci dostávat novinky emailem.


Kdo jsem?


 odhlásit odběr

PARTNEŘI SVĚTA NEZISKOVEK

partner ČSOBpartner AVPO ČR