9
září
2016
sdfg

Aby vás nepřekvapila daň z příjmů právnických osob

Na první pohled by se mohlo zdát, že je trochu předčasné zabývat se na konci léta daněmi, které obvykle platíme až v březnu. Proč jsme přesvědčeni o tom, že je to právě teď vysoce aktuální téma? Čtěte dál a poučte se, třeba vám ušetříme spoustu problémů.

 

Jak vysokou daň budete platit? Záleží i na právní formě organizace

 

Některé neziskové organizace se již stihly transformovat dle požadavků Nového Občanského zákoníku, některé ne. Není nač čekat, lhůta se zkracuje. Právní forma organizace, kterou jste zvolili, může velmi významně ovlivnit to, jak vysokou daň z příjmů nakonec vaše organizace zaplatí. Bylo by nošením dříví do lesa diskutovat o statusu tzv. „veřejné prospěšnosti“. Ostatně tato debata nemá být ani předmětem tohoto článku. Co však z našeho pohledu důležité je, je definice „veřejně prospěšného poplatníka.“ Najdete ji v §17a a §18 „Zákona o daních z příjmů“. Tento zákon kromě definice specifikuje i rozdělení veřejně prospěšných poplatníků podle toho, zda uplatňují široký základ daně nebo úzký základ daně.

 

Široký základ daně

 

Poplatníky, kterým zákon ukládá použít při výpočtu své daňové povinnosti široký základ daně, jsou:

  • veřejné vysoké školy,
  • veřejné výzkumné instituce,
  • poskytovatelé zdravotních služeb,
  • obecně prospěšné společnosti,
  • ústavy.

Organizace s výše uvedenou právní formou mají výpočet daňové povinnosti poměrně jednoduchý. Předmětem daně jsou všechny příjmy. Jedinou výjimku tvoří investiční dotace.

 

Úzký základ daně

 

Úzký základ daně uplatní všichni ostatní veřejně prospěšní poplatníci. Co to pro ně znamená? Musí své příjmy a výdaje rozdělit na jednotlivé činnosti. A v případě, že jsou tyto činnosti poskytovány za různé ceny, je musí rozdělovat ještě podle cen. Co si pod tím máte představit? Jedná se například o stejnou službu poskytovanou jedné skupině klientů za cenu, která je vyšší než náklady na realizaci služby a druhé skupině klientů za cenu nižší než náklady na realizaci této služby. Prakticky pak platí, že veřejně prospěšní poplatníci daní pouze:

  • příjmy z vedlejší podnikatelské činnosti,
  • příjmy ze ziskových aktivit z hlavní podnikatelské činnosti.

Předmětem daně nejsou tyto příjmy:

  • příjmy z činností, u kterých jsou náklady vyšší než příjmy,
  • dotace, příspěvky nebo jiná plnění z veřejných rozpočtů,
  • podpora z Vinařského fondu,
  • výnos z daně (pro obec a kraj),
  • úplata, která je příjmem státního rozpočtu,
  • příjmy z bezúplatného nabytí z vyrovnání s církvemi.

A naopak předmětem daně jsou vždy tyto příjmy:

  • příjmy z reklamy,
  • členské příspěvky,
  • úroky (i z bankovního účtu), zde pak dle § 36/9 ZDP platí zvláštní sazba daně 19 % (neplatí pro obce a kraje),
  • příjmy z nájemného s výjimkou státního majetku.

 

Co radíme?

 

Další doporučení, která vám pomohou, najdete v celém článku.

Martin Ježek a Petr Jun, portál Účetnictvíproneziskovky.cz

verze pro tisk
  zpět
CHCI VĚDET CO JE NOVÉHO VE SVĚTĚ NEZISKOVEK
Chci dostávat novinky emailem.


Kdo jsem?


 odhlásit odběr

PARTNEŘI SVĚTA NEZISKOVEK

partner ČSOBpartner AVPO ČR