1
leden/únor
2017
sdfg

7 otázek, které vám akcelerační program nezodpoví, ale měli byste se jimi zabývat

Máte skvělý nápad a chcete ho dostat mezi lidi. A tak se přihlásíte do akceleračního programu. Doufáte, že máte vyhráno? Jakubovi Noskovi prošlo rukama více než 900 projektů. Má rád energii, kterou lidé v  kreativní atmosféře akcelerátorů srší. Ze svých zkušeností ale jasně vidí, že takové programy vám zdaleka nedají všechno, co potřebujete. Co vás akcelerační programy nenaučí, ale je to sakra důležité?

1

V hlavě byste měli držet i další věci, které vám akcelerátor pod kůži nedostane. Foto: PixaBay



Kolem nás existuje velké množství akceleračních programů pro komerční i neziskové projekty. Některé kopírují zahraniční modely, další jsou zcela originální. Oblasti, na které se tyto programy zaměřují, jsou ale podobné – produkt, trh, tým, obchod. To je samozřejmě důležité, je zde ale několik dalších, které jsou pro úspěch nového projektu také podstatné. Uvedené programy se jim většinou ne zcela dostatečně věnují. Jaké další otázky byste si proto měli navíc položit, abyste vypustili do světa vážně úspěšný projekt?

 

1. Je to udržitelné?

 

Neziskové projekty začínají s dobrým úmyslem, dobrým nápadem. Iniciátoři se vrhnou do realizace a věnují hodně energie tomu, aby byl naplněn jejich smysl. Ve víru nadšení se ale často stává, že jen málo pozornosti věnují tomu, zda a jak je projekt udržitelný v dlouhodobém měřítku.

Když přemýšlíte o svém projektu, vždy se ptejte, zda je udržitelný po stránce finanční, organizační i personální. Nezřídka je totiž existence projektu závislá na tom, zda má konkrétní člověk čas a energii se mu věnovat. Je také dobré si uvědomit, že běh projektu nemusí vždy zajišťovat ti, kteří ho vytvořili. Velkou část běžného provozu totiž může obstarat komunita nebo partneři. Zkuste je najít!

 

2. Kdo to bude platit?

 

Z předchozího bodu plyne jasná otázka na financování. Neziskové projekty jsou často financovány z dotací nebo od donorů – finance jsou „zajištěny“. Tyto peníze ale zpravidla přijdou zpětně, až za nějakou dobu, někdy dokonce až po dokončení projektu. To vyvolává velký tlak na lidi, kteří projekt realizují (kdo si může dovolit být několik měsíců bez příjmů?) a také na subjekty, od kterých potřebuje projekt nakupovat externí služby. Nezaměňujte tedy příslib financování projektu s provozním cash-flow. Zajistit cash-flow pro implementaci projektu je základní podmínkou pro realizaci komerčního i neziskového projektu.

 

3. Kdo za co odpovídá?

 

Rozvojové programy se často zaměřují na tým, jeho složení a vhodnost jednotlivých členů. Pracujeme ale v dynamickém prostředí – v každém projektu jsou role jednotlivých členů specifické, unikátní a ještě se mohou v jeho průběhu měnit. Lépe než hovořit o pozicích je spíš vymezit role jednotlivých členů týmu. Role si definujte specifickými požadavky a pak už se snadno můžete ptát, zda lidi, kterými disponujete, mají takové schopnosti, aby tyto role zvládli. Pokud ne, mají se něco nového naučit? Nebo je potřeba do týmu přivést někoho dalšího? Specifikace rolí a očekávání tak vymezí jasné odpovědnosti – a to je přesně to, co potřebujete.

2

Jak zjistit, jestli se posouváte k cílům? Stanovte je tak, abyste posun dokázali měřit. Foto: PixaBay

 

4. Co přesně chcete?

 

Smysl projektu je zpravidla na začátku jasný, nicméně během vývoje se cíle mění, respektive rozpadají na podcíle. Víte, jaké jsou milníky a podcíle v jednotlivých fázích vašeho projektu? A je to jasné všem lidem, kteří jsou v něm zainteresovaní? Táhnete pořád za jeden provaz? Rozdělte jeden velký cíl na více malých – dosáhnete toho, že menší cíle budou lépe pochopitelné a dosažitelné.

 

5. Jak měříte postup?

 

Velmi často pozoruji, že s velkým úsilím vznikne business plán a potom „se podle něj jede“. Je to ale jen plán – pozor na jeho rigidní implementaci! Život je dynamický, okolí se mění a to dokonce v krátkém časovém období jako jsou měsíce nebo dokonce týdny. Business plán je tedy plánem, který se může velmi brzo stát nerealistickým. Jak ale lépe kontrolovat, že dosahujete přesně toho, co chcete? Odpověď zní: definujte měřitelné cíle. Takové měřítko vám jasně říká, zda aktivity, které děláte, přináší ovoce. Pokud ne, zapomeňte na plánované aktivity a začněte dělat něco jiného. Pozor ale na správné definování cílů (doporučuje se metoda SMART): cíl nezní „získáme nové zákazníky“, ale například „do 2 měsíců získáme 10 nových zákazníků“.

 

6. Dejte o sobě vědět!

 

V rámci akceleračních programů se často věnuje veškerá energie a nadšení samotné realizaci projektu, jeho jednotlivých aktivit. Většinou ale už zbyde málo energie na komunikaci s těmi, pro které projekt cílí. Ale o tom to přece je! Se svými zákazníky musíte komunikovat, nehledě na to, jestli jste v komerčním nebo neziskovém sektoru. Musíte své lidi znát, najít vhodný komunikační prostředek a pak o sobě dát vědět.

 

7. Akce, akce, akce!

 

Akcelerační programy jsou výborným způsobem jak rozjet váš projekt – zahltí vás tolika metodikami, doporučeními a novými, skvělými odborníky, že máte tendenci všechny tyto zdroje hned využít. Tohle přesycení vás ale může odvést od podstaty vaší práce. Vybírejte proto obezřetně jen to, co je pro vás vhodné. Nezapomeňte, že ve výsledku se počítá jen to, co je opravdu hotovo. Zaměřte se na věci, kterými se přiblížíte k vašemu cíli!

Autor: Jakub Nosek, Yes4Grow!
 

medailonek_nosek


Mgr. Jakub Nosek, MBA, ACC
je kouč, mentor a management konzultant s téměř 16 lety zkušeností v oblasti poskytování služeb zaměřených na výkon, rozvoj a zvyšování efektivity jednotlivců i firem. Je aktivním poradcem, mentorem a porotcem v různých akcelerátorech, start-up soutěžích a dalších programech podporujících rozvoj nových projektů.

verze pro tisk
  zpět
CHCI VĚDET CO JE NOVÉHO VE SVĚTĚ NEZISKOVEK
Chci dostávat novinky emailem.


Kdo jsem?


 odhlásit odběr

PARTNEŘI SVĚTA NEZISKOVEK

partner ČSOBpartner AVPO ČR