1
leden/únor
2017
sdfg

Digitální inovace jako příležitost: Začněte rebelovat!

Expert na digitální inovace Filip Dřímalka pomáhá firmám s rozvojem pomocí technologií. Jak se dívá na neziskovky a sociální podnikání? Především optimisticky. „Technologie umožňují řešit problémy neotřelými způsoby, jejich potenciál je obrovský,“ říká. O tom, proč se propojit s byznysem a že nezůstávat pozadu se vyplatí i vám, čtěte v rozhovoru prošpikovaném inspirací.

1

Neziskovky by se měly snažit propojit své příběhy s byznysem svých partnerů. Cestou můžou být právě technologie. Foto: Archiv Filipa Dřímalky


V poslední době je silně kladen důraz na potřebu inovací a rychlého rozvoje, sám se technologickým inovacím věnujete – co na to neziskový sektor? Dokáže se v tak dynamickém prostředí adaptovat?

Jak kdo! Ale ne, vážně - neziskové organizace mají tu nevýhodu i výhodu zároveň, že zkrátka MUSÍ inovovat a neustále vymýšlet nové cesty - jak dosahovat svých cílů, jak dostat svá sdělení k co nejširší  skupině lidí nebo jak financovat své aktivity. A právě technologické inovace mohou být při správném využití skvělým způsobem, jak tyto aktivity podpořit.

Stejně tak právě technologie a inovace vyvolávají mnoho nových společenských otázek a problémů, takže předpokládám, že budou vznikat nové neziskovky, které budou mít řešení těchto problémů přímo v popisu práce.

Obecně ale věřím tomu, že digitální inovace dokážou téměř jakýkoliv projekt významně amplifikovat a škálovat. Umí neuvěřitelně rychle propojit a zapojit lidi do komunit a dokážou řešit poměrně významné společenské problémy novými, inovativními způsoby. Proto by jejich využití mělo být jedním z hlavních strategických témat v diskusích neziskových organizací a lidí v nich působících.

Čelí autoři neziskových a vyloženě byznysových projektů při rozvoji inovací a (sociálního) podnikání stejným problémům a výzvám?

Mnoho problémů společných opravdu je - jak nezůstat pozadu, jaké technologie využít, jak úspěšně inovovat, jaké komunikační nástroje v dnešní uspěchané online době používat, atd. Ten seznam je opravdu dlouhý.

Velkým rozdílem je ale otázka investic a jejich návratnosti, kdy byznysové projekty často investují do technologií a inovací daleko více s vidinou toho, že je tímto výrazně zhodnotí. To pro sociální projekty platí jen částečně. Na druhou stranu mají společenské projekty výhodu pozitivně vnímaného brandu, takže v záplavě nových online projektů a startupů často zaujmou právě dobrým úmyslem a smyslem.

Jsou procesy a programy pro rozvoj inovací a (sociálního) podnikání dobře adaptovány na potřeby neziskovek? Dokáží neziskovky přizpůsobit své myšlení a fungování pro potřeby těchto programů a procesů?

Myslím, že ano, i když to pramení zejména z mé osobní zkušenosti a brněnsko/pražské sociální bubliny. Osobně mám zkušenost například s programem Social Impact Award, kde mentoruje i hodně lidí z online prostředí, nebo s projektem Restart Česko, který měl “digital” ve svém DNA. Stejně tak různé hackathony či ideathony zaměřené na neziskový sektor fungují skvěle.

To, zda podobné projekty fungují i v ostatních městech či odloučených lokalitách je otázkou.

Neodpustím si ale jedno klišé - je to vždycky o lidech. Pokud má někdo inovace či digitální svět v krvi, nebo pokud CHCE a je dostatečně zapálený, vždy si cestu k tomu správnému programu či odborníkům najde.

2

Filip Dřímalka i přes nedostatky vidí vývoj vztahu k digitálním inovacím pozitivně. Foto: Social Impact Award


V čem vidíte největší mezery a potenciál co se inovací a neziskových projektů týče?

Mezery jsou podobné jako u firem - nedostatečné znalosti technologií a inovací, (ne)schopnost identifikace a vyjednávání s novými typy partnerů. A také zaneprázdněnost - mám příliš mnoho práce, než abych inovoval - tzv. “busyness” – a nedostatek kvalitních odborníků a lidí všeobecně.

Potenciál je samozřejmě v marketingové komunikaci (což ukázal například fantasticky rychle rostoucí projekt Czechitas), v projektech, které využívají digitální inovace k řešení konkrétních problémů (například skvělá organizace Code for America), nebo maximálnímu zjednodušování donátorství (třeba aplikace Klikni a daruj).

Zmíněné projekty měly jednu věc společnou - jejich činnost a příběhy přímo navazují na byznys jejich sponzorů a partnerů. Proto vznikly nebo získaly finance na svůj rozvoj. A přesně proto by se podle mě měly neziskovky zamýšlet nad novými inovacemi i v kontextu toho, zda jim to ve spojení s novými typy partnerů - například z digitálního světa - může pomoci k větší podpoře.

Jaký je v tomto ohledu trend, sledujete změny k lepšímu?

Určitě ano. S tím, jak se jako společnost více a více digitalizujeme, zlepšují se tím digitální dovednosti lidí a projekty, které tito lidé vytvářejí. Stejně tak kolem sebe vidím čím dál víc odborníků, kteří se zapojují do smysluplných projektů (viz skvělý článek Michala Kašpárka o tzv. Yuccies), předávají informace, které mění lidi k lepšímu (například Petr Ludwig a jeho fantastické meta přednášky) a celkově mají zájem na tom, abychom jako společnost fungovala lépe. Proto jsem v tomto směru optimistou.

Které projekty, ať z ČR nebo ze zahraničí, Vás v poslední době zaujaly a mohou inspirovat i ostatní?

Některé z těchto projektů jsem zmiňoval a rád přidám i pár dalších:

  • Czechitas, které ukazují IT svět ženám
  • Code for America, kteří přinášejí kvalitní IT služby do veřejné správy
  • Slovensko.digital, kteří mění veřejné IT na Slovensku
  • Growjob, který pomáhá lidem přes aplikaci Flowlístek
  • Service Jam Brno, který dává dohromady lidi, aby vylepšovali veřejné služby
  • iKid, která pomáhá dětem ze ZŠ, aby poznali svět inovací a podnikání
  • Aplikace Smart City Barcelona, která propojila desetitisíce seniorů s lidmi, kteří mají čas se s nimi potkávat a pomáhat jim
  • Open data aktivity, například město Louisville, které se stalo prvním městem, které se objevilo v aplikaci IFTTT, takže například spojení s vaší chytrou žárovkou změní její barvu v případě, kdy je venku špatná smogová situace
  • Age UK, která poskytuje seniorům mj. kurzy IT

Líbí se mi ale i takové drobné věci jako aplikace Zvednout to?, která lidem pomáhá identifikovat telemarketing a kterou naprogramovali 2 lidé ve svém volném čase.

A to nemluvím o “velkých” inovacích, které mění vzduch na vodu, zlevnily solární panely, takže si je mohou dovolit kdekoli na světě nebo umožnily vyrobit chytrý telefon či počítač za 20 amerických dolarů.

Zajímavých věcí, které pomáhají společnosti, je čím dál víc a já jsem rád, že máme technologie, které tomu napomáhají.

3

Filip Dřímalka učí i ostatní, jak spojit byznys s inovacemi. Foto: Social Impact Award


Co byste neziskovkám doporučil, chtějí-li jít naproti inovacím?

Doporučil bych 3 věci. Zaprvé se inspirovat a dívat se, co se děje kolem nás - v Evropě i jinde ve světě. Každý den tam vznikají tisíce zajímavých projektů a trendů a ty můžete v duchu Pabla Picassa jen okopírovat :-) Stačí najít ty správné zdroje a ty sledovat, nebo si je nechávat posílat na mail.

Jako druhou věc bych doporučoval zkusit oslovit inovační agentury, lidi, kteří se zabývají inovacemi nebo technologické startupy a zkusit něco vymyslet dohromady. Když se to vhodně propojí s byznysem, je částečně vyhráno.

A za třetí - zkoušet nové věci. Zúčastnit se různých hackathonů nebo inovačních výzev či projektů. Ať už do programu Social Impact Awards v Česku nebo do Capria Akcelerátoru, který spoluzaložil Bill Gates. Nebát se zkoušet nové aplikace, nové postupy, nové cesty. Některé z nich nevyjdou nebo se ukážou jako slepé cesty, ale tak to už u inovací chodí a člověk na to musí být připraven.

Tak u lidí ještě zůstaňme. Pokud stavíme projekt „na zelené louce“, postavíme si tým podle potřeby projektu a z námi ověřených jmen, která ho dokážou dotáhnout k úspěchu. Mnohé neziskové organizace ale po dlouholetém působení trpí tzv. „syndromem otců zakladatelů“, nebo se jim nedaří vybočit ze zajetých kolejí. Jaká by v tu chvíli měla být role vrcholového managementu a správních rad?

To je naprosto geniální otázka, protože se často jedná o jednu z největších překážek a bariér v inovacích. Ať už jde o neziskovou organizaci, rodinnou firmu nebo společnost s manažerem, který celý inovační proces blokuje. V tomto případě fungují 2 věci. Zaprvé neustále "prodávat" myšlenku inovací - ukazovat úspěšné případovky, zvát lidi z podobných organizací, sdílet zajímavé inovační informace, vytvořit nějaký menší program a ten pak amplifikovat, atd.

Zadruhé - a to je často jedinou možností - je začít více či méně rebelovat. U mých zákazníků jsou nejúspěšnější inovátoři ti, kteří se pohybují lehce na hraně a často jsou interními "mavericks". Nepotřebují na vše souhlas, někdy se neptají a jednají bez souhlasu vedení, apod. Je to samozřejmě diskutabilní, ale pokud není jiná cesta...

Jako krásný příklad používám příhodu z knihy Elon Musk (vyšla u nás u Melvil Publishing), kde Musk popisuje potíže jeho firmy SpaceX (ano, ta co posílá do vesmíru rakety, které se vrací a přistávají zpět na zemi) s pomalým internetým připojením. V knize uvádí, že se "ve dvě hodiny ráno do ulic vydal neoficiální tým s vysokozdvižnou plošinou, natahoval optický kabel na telefonní sloupy a od nich do jednotlivých budov SpaceX". U svých zákazníků se ptám, jestli si něco takového dokážou představit u nich ve firmě. Přesně takové lidi totiž dnešní doba vyžaduje.

Děkujeme za rozhovor!

Ptali se: Libor Marek a Karolína Kratochvílová


dřímalka_medailonek
Filip Dřímalka
pomáhá firmám (např. Škoda Auto, AXA, O2, LMC, E.On, Deutsche Telekom nebo Zátiší Group) s technologickými inovacemi a transformací jejich produktů a služeb. V rámci projektu Digital Ventures působí jako andělský investor a pomáhá rozvíjet technologické startupy zaměřené na B2B segment. Působí také jako mentor v evropských akcelerátorech (Deutsche Telekom hub:raum, Cosmote Startup a Intel/Cisco ChallengeUp!). Jako řečník vystupuje na českých i zahraničních konferencích zaměřených na digitální inovace a byznys.

 

verze pro tisk
  zpět
CHCI VĚDET CO JE NOVÉHO VE SVĚTĚ NEZISKOVEK
Chci dostávat novinky emailem.


Kdo jsem?


 odhlásit odběr

PARTNEŘI SVĚTA NEZISKOVEK

partner ČSOBpartner AVPO ČR