1
leden/únor
2017
sdfg

Chce to vizi aneb 5 znaků dobrého projektu očima investorky

Co má fundraising společného s podnikáním? Co si spočítat než odhalíte krk investorovi? A s čím za ním radši ani nechodit? Investorku a majitelku Albatros Media, Silke Horákovou, uchvátily příběhy ve sféře sociálního podnikání. Spojení podnikání se sociálním záměrem jí dává hluboký smysl. Proto dnes učí neziskovky, jak ho rozjet. Jaká jsou „must haves“, bez kterých se na začátku neobejdete?

1

Silke ráda hledá nové cesty k business modelům sociálního podnikání. Foto: Třidvajedna na investory

 

Za sociálními start-upy u nás zřídka stojí podnikatel

 

Jste soukromou investorkou a zároveň spolupracujete s neziskovými organizacemi. Kudy vedla vaše cesta do neziskového sektoru a k sociálnímu podnikání?

Začala jsem se tomu systematicky věnovat kolem roku 2010, kdy mne Nadace VIA pozvala poprvé do poroty programu podpory sociálního podnikání. Viděla jsem příběhy, které mne hodně oslovily, a zároveň jsem jasně viděla, co jim chybí a v čem mohu pomoci. Později jsem pro ně navrhla program několika workshopů pro sociální podniky. Pamatuji si také na Jerryho Hirsche, zakladatele americké nadace Lodestar Foundation – na konferenci Fora 2000 mluvil o tom, jak neziskovky motivovat k tomu, aby přebíraly praktiky z byznysu, aby jejich práce byla více efektivní a výsledky udržitelné. Klíčovou osobou pro mne byl také Petr Vítek z HUBu, pozval mne do dalších sociálních akceleračních programů. Později rozšířila můj pohled i spolupráce s mezinárodními organizacemi Ashoka a NESsT.

Co jako mentorka - například v akceleračních programech Impact First a Social Impact Award – nabízíte ze svých zkušeností?

Kromě akceleračních programů Nadace VIA a dvou výše jmenovaných vznikly loni programy #třidvajedna dílna a #třidvajedna na investory díky Nadaci Karla Janečka a amerického Unreasonable institute. Měla jsem možnost podílet se na jejich vzniku a považuji je za velmi kvalitní. Sama v nich vystupuji v různých rolích: jako členka poroty, lektorka workshopů anebo mentorka. Vždy nabízím to, v čem mám zkušenosti: přináším pohled z byznysu a pohled investorky. Nejraději mám diskuze kolem business modelu, je to inspirativní i pro mě a vždy najdeme nové cesty. A protože pocházím z finančního sektoru, učím také finanční plánování a to, jak se vůbec připravit na investice.

Pocházíte z Německa – jak jsou na tom české neziskovky oproti těm německým co se managementu a soběstačnosti týče? Můžeme se něčím inspirovat?

Sociální podnikání v Německu i Rakousku funguje v obou těchto zemích už na trochu jiné úrovni než u nás, i když je třeba říci, že jsou zase relativně na začátku ve srovnání například s Velkou Británií. Existuje tam celá řada dobře fungujících sociálních podniků, které už jsou značně velké, mají za sebou různá kola financování a expandují do zahraničí. Funguje tam i ekosystém financující záměry sociálních podniků – nadace, sítě sociálních byznys andělů, sociální venture kapitálové fondy. Rozdíl vidím i v tom, že velká část sociálních podniků u nás vzniká jako součást neziskovek - je málo podnikatelů, kteří založí start-up se sociálním záměrem.

2

“Vždy musíte vědět, co chcete nabídnout, komu a proč,” zdůrazňuje Silke. Foto: Třidvajedna na investory

 

Kvalitní fundraising je základ!

 

Jako soukromá investorka vidíte sociální projekty očima z druhé strany než jejich autoři. Co musí nápad mít, abyste si řekla, že je to „dobrá investice“?

Jednoznačně:

  • Silnou osobnost v managementu, tým; minimálně jednu osobu, která se věnuje sociálnímu podniku na plný úvazek
  • Jasný (měřitelný) sociální dopad
  • První tržby
  • Byznys model, který vede jasně k tzv. bodu zvratu (kdy tržby přesahují náklady)
  • Ambice a vizi růstu (sociálního dopadu a tržeb)

Na co se mají organizace zaměřit, když chtějí oslovit potenciální donory svými projekty?

Myslím si, že je třeba si nejdříve položit otázku, jestli je možné se sociálním cílem spojit podnikatelskou činnost - ne každý projekt je k tomu vhodný. Neziskové projekty se musí zaměřit na donory a nadace a kultivovat kvalitní fundraising - je umění dobře prezentovat svůj záměr, strategii a dopad a přitom vědět komu. Následně pak udržovat úzké a dlouhodobé vztahy s donory. Dobrý fundraising obsahuje mnoho prvků dobrého podnikání: strategii, zaměření na dobře definovanou cílovou skupinu, měření a prezentaci dopadů, dobrý marketing. Doporučuji fundraisingový akcelerátor České Spořitelny.

Čím začít?

Pro organizace, které mají potenciál ke generování tržeb, je třeba na začátku jasně rozdělit aktivity na ty, které jsou a budou neziskové a ty, které mají obchodní potenciál. A to organizačně i personálně. To samozřejmě neplatí pro sociální podniky, které vznikly jen pro ziskovou činnost. Pak je třeba upřesnit, co chcete nabídnout, pro koho a proč - existuje skutečný problém potenciálních zákazníků a je trh dostatečně velký? Když tohle máte ověřené a máte představu o fungujícím business modelu, doporučuji se přihlásit do akceleračního programu. Tam se spojíte nejen s mentory, ale i případnými investory.

Existuje i jiná možnost?

S dobrou prezentací vašeho záměru se můžete samozřejmě obrátit i přímo na investora nebo na Sociální bankovnictví České Spořitelny s žádostí o sociální úvěr. Loni jsme také ve spolupráci s mezinárodní organizací NESsT pilotovali malý fond, který se zaměřuje na sociální podniky pracující se znevýhodněnými skupinami. To vše platí pro sociální podnikání. My s manželem kromě toho s manželem sponzorujeme i neziskové projekty a programy - ve spolupráci s Nadací VIA nebo v rámci naší Nadace Albatros a Nadačního fondu na podporu nezávislé žurnalistiky.

3

Nepodceňujte finanční plánování! Foto: Filipy Gyore

 

S nápadem na papíře za mnou nechoďte

 

Co vás naopak hned na první pohled od investice odradí?

Tak třeba když nápad je jen na papíře. Je důležité se nejenom rozhodnout pro nějaký podnikatelský záměr, ale také si ho ověřit. Mluvit s potenciálními zákazníky a zjistit, jestli chtějí opravdu platit za vaši nabídku. Také nemám ráda, když neexistuje nikdo, kdo se tomu projektu věnuje opravdu naplno. Setkávám se totiž často s tím, že tým je složený z lidí, kteří každý pracují pro konkrétní projekt „z 20%").

Když přijde člověk s nápadem za investorem, jak troufale si má říct o peníze? Je lepší držet se při zemi a žádat o menší částky, nebo se naopak nebát chtít víc?

To zaleží na záměru, tedy účelu investice, a kvalitě projektu, neboli jeho tržním potenciálu. A také na tom, jestli mluvíme o start-upu nebo o novém projektu už fungujícího podniku. Pro sociální podniky v počáteční fázi je důležité si propočítat i potřebu pracovního kapitálu až do dosažení bodu zvratu, to znamená potřebu kapitálu na pokrytí provozních nákladů až do okamžiku, kdy předpokládané měsíční tržby přesáhnou náklady.

Co byste vzkázala těm, kteří se chystají zapracovat na svém projektu a ukázat ho světu?

Chce to vizi, je to dřina, ale stojí to za to!

Děkujeme za rozhovor!

Ptala se: Karolína Kratochvílová, Nadace Neziskovky.cz

silke-horakova


Silke Horáková je soukromá investorka a výkonná ředitelka CVCA. Baví ji sociální podnikání, působí jako mentorka v různých akceleračních programech a aktivně spolupracuje s několika neziskovými organizacemi. S manželem vlastní a rozvíjí společnost Albatros Media. Nové projekty podporují také prostřednictvím své Nadace Albatros.

verze pro tisk
  zpět
CHCI VĚDET CO JE NOVÉHO VE SVĚTĚ NEZISKOVEK
Chci dostávat novinky emailem.


Kdo jsem?


 odhlásit odběr

PARTNEŘI SVĚTA NEZISKOVEK

partner ČSOBpartner AVPO ČR