3
květen/červen
2017
sdfg

Jak neztroskotat na uzavírání smluv

Jste v jednom kole, práce máte až nad hlavu a na řešení formalit, jako jsou smlouvy, už prostě nemáte kapacitu. Když už na to přijde, s pomocí Googlu a kolegů, kteří právu nerozumí o nic víc než vy, to nějak dáte dohromady. Povědomé? Tak to pozor, i chybějící razítko může mít likvidační dopady! Seznamte se s riziky neznalosti práva – asi budete překvapeni, na jak tenkém laně jste dosud balancovali.

1

Z neznalosti práva může koukat pěkný průšvih. Neponechte nic náhodě. Foto: PixaBay.com


Nezisková organizace je z pohledu práva subjekt „jako každý jiný“. Zejména soukromé právo (právo upravující vztahy mezi sobě navzájem rovnými subjekty – například tedy právo občanské, obchodní, pracovní a další) ve své většině nečiní rozdílu mezi občanem, obchodní korporací (obchodní společností, družstvem) a neziskovou organizací. Neplatí to samozřejmě absolutně, nicméně v obecné rovině je nezisková organizace zcela „obyčejným“ subjektem právních vztahů. Přijímá-li či propouští své zaměstnance, hledí se na ni jako na kteréhokoli jiného zaměstnavatele. Prodává-li či kupuje věc, je prodávajícím či kupujícím stejně jako kdokoli jiný.

Tato skutečnost však vedoucím pracovníkům neziskových organizací často více či méně uniká. Uzavírá-li smlouvu „firma“ – tedy např. společnost s ručením omezeným či akciová společnost, považuje se za přirozené, že ji sestaví, nebo před uzavřením alespoň posoudí, právník. U neziskových organizací, zejména u těch menších, toto bohužel rozhodně není pravidlem. Smlouvy se zde, mnohdy i z nedostatku prostředků, sepisují často „na koleni“, s využitím internetových zdrojů pochybné kvality.

 

S riziky si raději nezahrávejte

 

Přitom nekvalitní smlouva může poškodit nejen organizaci samotnou, ale i členy jejích orgánů jako soukromé osoby. Jestliže je totiž každý člen orgánu právnické osoby povinen vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře (a odpovídá bez omezení za vzniklou škodu), zahrnuje to samozřejmě také povinnost uzavírat smlouvy a vůbec jakkoli jednat zodpovědně, se znalostí možných následků. Nelze přitom očekávat, že každý člen orgánu bude právně vzdělán, je však povinen, není-li tomu tak, smlouvy uzavírat s pomocí jiné osoby, která potřebné vzdělání nebo znalosti má.

Předsedu spolku, který je například biologem či učitelem, by jistě nenapadlo vlastními silami opravovat automobil patřící organizaci. Přitom uzavírá-li ten samý člověk smlouvu o dotaci či darovací smlouvu na statisícové či milionové částky, jedná často svépomocí, nebo s pomocí kolegů, kteří jsou na tom obdobně jako on (tedy odborníci, nicméně ve zcela jiném oboru). Následky takového jednání jsou potom nasnadě.

Je známo, že kvalita smlouvy se zpravidla pozná až tehdy, když se něco pokazí. A pokazit se něco může vždycky… Abychom nezůstali jen v teoretické rovině, uvedeme si některé obecné příklady:

Smlouva o dílo: smluvní pokuta či úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně

Nezisková organizace dílo posoudí jako vadné a odmítne zaplatit. Druhá strana podá žalobu na plnění, spor vyhraje a nezisková organizace platí nejen cenu díla, náklady řízení, ale také úrok z prodlení ve výši 182,5 % ročně (ano, to je těch 0,5 % x 365 dní) za tři roky složitého soudního sporu. Ostatně při (rovněž běžné) sazbě 0,05 % jde pořád o slušných 18,25 % ročně.

Autorská smlouva: neošetřená autorská práva

Nezisková organizace předpokládá, že objedná-li si zhotovení fotografie do ročenky, může ji následně použít i při propagaci veřejné sbírky – není tomu tak, dílo lze užít pouze v rozsahu daném smlouvou (v ročence), pro ostatní účely je třeba souhlasu autora (a případně zaplacení jím požadované ceny za další užití díla).

Výpověď z pracovního poměru: nesprávně formulovaná

Formulace výpovědních důvodů ze strany zaměstnavatele k zaměstnanci a volba toho správného je velmi náročnou „disciplínou“, kdy mnohdy i jen formální nedostatek může vést k neúspěchu ve sporu o neplatnost výpovědi a k povinnosti refundovat zaměstnanci mzdu za řadu měsíců nazpět.

Realizace dotovaného projektu: formální pochybení

Využívání dotací z veřejných prostředků klade obrovské nároky na formální náležitosti procesů, jako jsou výběrová řízení, smluvní vztahy a další. Z praxe jsou známy stovky případů, kdy neziskové organizace hradily mnohdy až likvidační odvody za porušení rozpočtové kázně z důvodů, nad nimiž zůstává selský rozum v úžasu stát (např. chybějící razítka na fakturách).

Jak je vidět na příkladech, podceňování právních rizik se v praxi nevyplácí. Není však vždy nezbytné využívat služeb právníka – někdy postačí i jen zvýšení obecného právního povědomí vedoucích pracovníků neziskových organizací. A někdy dokonce stačí prostě jen zapojit vedle srdce také hlavu….

Autor: Petr Vít

29/8/2017

Rozhodli jste se, že s uzavíráním smluv na koleni je konec? Přijďte se naučit všechno, co z práva v neziskovce potřebujete znát. Petr Vít bude mít odpovědi na všechno, co vám kdy vrtalo hlavou:

3. 10. Základy pracovního práva pro neziskové organizace

21. 11. Právní odpovědnost orgánů a zaměstnanců/kyň neziskových organizací

21. 11. Pracovní smlouvy členů/ek správních rad a dalších statutárních orgánů

28. 11. Hlavní, vedlejší činnost a podnikání neziskových organizací z pohledu práva

katerina


Mgr. Petr Vít je specialista na právo neziskových organizací, problematiku účetnictví a daní. Absolvoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Pracuje jako finanční a právní poradce v soukromé sféře. Rovněž spolupracuje jako právník, lektor a konzultant s Nadací Neziskovky.cz a Asociací veřejně prospěšných organizací ČR. Aktivně se zapojuje do tvorby nové legislativy v oblasti neziskových organizací.

verze pro tisk
  zpět
CHCI VĚDET CO JE NOVÉHO VE SVĚTĚ NEZISKOVEK
Chci dostávat novinky emailem.


Kdo jsem?


 odhlásit odběr

PARTNEŘI SVĚTA NEZISKOVEK

partner ČSOBpartner AVPO ČR