--------- TISK ZE STRÁNEK new.neziskovky.cz © Neziskovky ---------

S Kulichem do školy? Klidně i v horku...

Snad každý, kdo má děti, od nich nejednou slyšel přání: „Mámo, táto, kupte mi pejska.“ Nápadů na to, jak získat zvířecího kamaráda, je jistě celá řada. V českých školách se však od ledna letošního roku školáci mohou setkávat s projektem, který cestu k domácím mazlíčkům představuje jinak. „Nekupuj. Adoptuj!“ není jen výzvou k zamyšlení nad zodpovědností, kterou vůči zvířatům v civilizované společnosti máme. Je aktivitou týmu lidí, kterým na počátku nebyl lhostejný osud zvířat v nouzi, a kteří se rozhodli situaci opuštěných zvířat v České republice řešit. A tak do školy vyrazil i Kulich, pejsek z útulku, který by rád konečně nalezl svůj domov. O budování vztahů dětí ke zvířatům i o dalších tématech jsme si povídali s Pavlínou Šmucerovou, zakladatelkou ojedinělého vzdělávacího projektu pro 1. i 2. stupeň ZŠ Kulich do škol.

Snad každý, kdo má děti, od nich nejednou slyšel přání: „Mámo, táto, kupte mi pejska.“ Nápadů na to, jak získat zvířecího kamaráda, je jistě celá řada. V českých školách se však od ledna letošního roku školáci mohou setkávat s projektem, který cestu k domácím mazlíčkům představuje jinak. „Nekupuj. Adoptuj!“ není jen výzvou k zamyšlení nad zodpovědností, kterou vůči zvířatům v civilizované společnosti máme. Je aktivitou týmu lidí, kterým na počátku nebyl lhostejný osud zvířat v nouzi, a kteří se rozhodli situaci opuštěných zvířat v České republice řešit. A tak do školy vyrazil i Kulich, pejsek z útulku, který by rád konečně nalezl svůj domov. O budování vztahů dětí ke zvířatům i o dalších tématech jsme si povídali s Pavlínou Šmucerovou, zakladatelkou ojedinělého vzdělávacího projektu pro 1. i 2. stupeň ZŠ Kulich do škol.

n.a.
[[popis]]Zakladatelka projektu nabádá veřejnost ke svědomitému rozmyšlení při výběru zvířecího společníka. Foto: Archiv Pavlíny Šmucerové[[/popis]]

Kdo přišel s nápadem Nekupuj. Adoptuj!, a proč?

Jakožto dítě z vesnice jsem měla volnou ruku při pomáhání opuštěným zvířatům. Psů se v devadesátých letech na ulicích toulala spousta, ne jako teď, když je pes policií ihned „uklizen“ do útulku a lidé ani netuší, že nějaký problém s opuštěnými zvířaty existuje. Takže ke psům a kočkám jsem měla vztah odjakživa. Po přestěhování do Prahy jsem pak dlouho nedělala žádnou koncepční činnost, kromě toho, že jsem při každé vhodné příležitosti adoptovala nějaké zvíře. Zlomovým bodem pro mě byla zkušenost s jedním útulkem, kde zvířata strádala a nám se přes veškerou snahu nepodařilo s tím nic udělat. Přítel mě tou dobou už intenzivně směřoval k založení něčeho vlastního, přišel dokonce i s názvem Nekupuj. Adoptuj! Kamarádce Janě se nápad moc zalíbil, texty na web jsme již tvořily spolu.

V čem projekt spočívá?

Nekupuj. Adoptuj! se zaměřuje na prevenci. Naším cílem je vyřešit příčiny problému ještě předtím, než nastane. Z toho důvodu jsme nezakládali žádný další útulek, protože víme, že pečovatelům nezbývá na prevenci při nejlepší vůli žádný čas. Péče o opuštěná zvířata znamená dřinu 24 hodin denně. Dle našeho názoru tkví příčiny neutěšeného stavu v českých útulcích ve velmi nízké informovanosti široké veřejnosti. Lidé podléhají zbytečným strachům z adopcí psů a koček z útulků, ale paradoxně se nebojí koupit si za několik tisíc štěně nebo kotě bez průkazu původu přes inzerát. Takové zvíře pochází od množitele, pro něhož je prodej zvířat tvrdý byznys – nezřídka se takto prodávají zvířata nemocná, nesoucí si s sebou genetické i psychické poruchy. Druhým velkým problémem jsou lidé, kteří dopustí, aby taková jejich fenka nebo kočka měla mláďata.

Podle vás je tedy nejlepším řešením kastrace?

Víte, tito lidé často argumentují tím, že koťata i štěňata snadno udají a proto nepřispívají k hlubokému problému přeplněných útulků. Takto přemýšlet je ale velmi krátkozraké a hlavně chybné. Tito lidé nemohou nikdy garantovat, že se právě zvíře od nich neocitne po několika měsících či letech na ulici nebo rovnou v útulku. Navíc – jak zajistí, že noví majitelé je nebudou nadále množit? Cílem naší iniciativy je tedy především vzdělávat českou veřejnost. Jsme přesvědčeni o tom, že mnoho lidí nepřispívá k této situaci vědomě nebo se špatným úmyslem, ale zkrátka nemá o problematice dostatečné informace. Právě to se snažíme změnit. Kromě informování společnosti a vzdělávání dětí máme své kastrační programy, abychom pomohli s prevencí i v „terénu“. V minulém roce jsme například takto pomohli za více než 150 000Kč.

Co je důvodem číslo jedna, proč končí česká zvířata v útulcích?

Jsme v situaci, kdy je zvířat víc, než je lidí, kteří jsou schopni se o ně postarat. Jedním z největších problémů jsou asi tzv. drobní množitelé, což jsou obyčejní lidé, kteří svou kočičku či pejska milují. Protože ale věří například dávno vyvráceným mýtům, že by pes nebo kočka měli mít alespoň jednou za život mláďata, popřípadě jsou lhostejní, zda jejich zvíře stále rodí nebo ne, dochází ke zvyšování již tak obrovského počtu bezprizorních zvířat. Ta jsou pak nabízena zájemcům, kteří si je mnohdy pořídí bez velkého rozmyslu a posléze skončí v útulcích nebo na ulici. Statistiky uvádějí, že 80 % psů, kteří v útulcích jsou, pochází právě od takovýchto lidí. U koček tato statistika není známa, nicméně situace je horší než u psů.

obr [[popis]]Děti se s Kulichem nenásilnou formou učí, jak se postavit k problematice přeplněných útulků. Foto: Archiv Nekupuj. Adoptuj![[/popis]]

Může vás nějak podpořit veřejnost?

Možností pomoci je několik. Už tím, že člověk sám adoptuje zvíře z útulku, udělá obrovskou službu nejen zvířeti, ale i útulku samotnému, kterému se uvolní kapacita na příjem nového potřebného zvířete. Pomohlo by nám, i kdyby se lidé zapojili do distribuce našich letáků, které informují o problematice přemnožených psů a koček a nabízejí řešení. Jakákoli finanční podpora je samozřejmě též vítána, máme transparentní účet, finance jsou využívány na kastrační programy a na vzdělávání dětí k lepšímu vztahu ke zvířatům.

V úvodu jsme zmínili Kulicha. Kdo to je a co dělá ve školách?

Kulich je vzdělávací program pro děti základních škol, zabere dvě vyučovací hodiny. Je plně samostatný, to znamená, že ho velice jednoduše odučí i učitel v tomto ohledu neznalý. Balíček totiž obsahuje jak podrobnou metodologii, tak brožurku pro učitele, ve které si vyučující všechny potřebné informace nastuduje. Nejdůležitější součástí balíčku Kulich do škol je brožurka pro děti, která seznamuje s termíny jako komerční množitel vs. drobný množitel, důležitost dalšího NEmnožení psích či kočičích miláčků, k čemu jsou dobré kastrace a vůbec co vše je nutné si rozmyslet před tím, než se rozhodnu přivést si do rodiny nový závazek.

1. a 2. stupeň je široké rozpětí. Jak jste se vypořádali s odlišným věkem dětí, které chcete plošně vzdělávat?

Neodmyslitelnou součástí balíčku je i řada her a aktivit, díky kterým si děti probíranou látku lépe zapamatují. Aktivity jsou vždy uzpůsobeny konkrétním ročníkům, proto se vždy vyučujícího ptám, jaké třídě plánuje Kulicha představit, abych mu do balíčku přidala relevantní pomůcky. Projekt odstartoval v lednu 2015, má tedy za sebou jedno školní pololetí, které bylo zaměřeno na 1. stupeň. Od tohoto podzimu je Kulich připraven pro 1. i 2. stupeň ZŠ. Naším cílem je balíček rozšířit do co největšího počtu tříd po celé republice. Velice by nám pomohlo, kdyby se nám učitelé sami hlásili. Proto prosím, pokud nějakého pedagoga znáte, řekněte mu o našem programu Kulich do škol.

Jak děti ve škole na Kulicha reagují? Zajímá je téma? Jsou ochotné pomáhat?

Od každého učitele, který se minulé pololetí zapojil, jsem si vyžádala zpětnou vazbu. Proto vím, že téma opuštěných zvířat děti nesmírně zajímá a oslovuje. Jedna z nejoblíbenějších částí programu (její zařazení záleží čistě na učiteli, není povinná) je právě návštěva útulku. Děti organizují sbírky krmiva a různých potřeb a pak to všichni společně do útulku odnesou, někde smí pejsky i vyvenčit.

Na závěr mi dovolte jednu osobní otázku – co Vám kromě Vaší smysluplné práce v poslední době udělalo největší radost?

Otevřela se přede mnou zajímavá životní etapa, kdy mám možnost začít na aktivitách Nekupuj. Adoptuj! pracovat daleko více, než bylo možné při plném úvazku. Plánuji docházet do jednoho coworkingového centra v Praze, kde bych chtěla svůj srdcový projekt povznést zase o úroveň výše. :-)

Přeji i nadále hodně elánu a děkuji Vám za rozhovor.

Ptala se: Milada Záborcová, Nadace Neziskovky.cz


 
--------- TISK ZE STRÁNEK www.neziskovky.cz © Neziskovky ---------